Jako by realita pro některé lidi neexistovala. Evropská unie se hroutí či podle některých je již na hromadě. Šijou do ní ze všech stran, zleva, zprava, zespodu i s vrchu. Bodejť by to s ní nemávalo. A o záchraně se cudně mlčí. Pro mne jako starého paranoiu to je spiknutí, cenzura a ufácký dezinformace.
Záchrana?
Nevím, ale aspoň pokus, který začal před několika lety a ani ufákům se nepodařilo zcela vymazat z paměti lidí. Má to poetický název Evropské jaro, pro účastníky je to DiEM25 a stojí zatím nejen Yanis Varoufakis (ten, co si nechtěl nechat líbit diktát velkých bank jako ministr financí), ale i tací jako Julian Assange (ten, co ještě nebyl vydán do vězení v USA), prostě spolek!
Tož jsem se tam taky přihlásil. Nachytal jsem se na programové prohlášení.
Jsou v něm takové věci jako zrušení daňových rájů, ochrana žen a rovnoprávnost před zákonem a další utopie. Ono by se to asi zdálo opravdu naivní, kdyby nám skutečně neteklo do bot. Ať už z dešťů, které nezasakují nebo když si tam strachy cmrndáme sami. Jako celá ta ekonomická sekce, normální smrtelník tomu moc nerozumí a tedy nevěří a nezávislí ekonomové na takové kecy asi nemají čas.
A přesto na tom Varoufakisovi něco je, ne proto, že teď učí na vysoké, ale tak, jak mluví o té zkušenosti v Řecku, o té nesmyslné „čisté ekonomii“ které se pořád vede lépe a lépe a nám z toho kručí v břiše. O tom, s jakými lidmi se dával do kupy (Chomský mimo jiných). A přitom neříká nic tak nového, nic, co třeba neudělal Radek Novotný s jeho Pravdou o vodě nebo Hnutí Duha s příspěvkem, jak zachránit lesy v republice.
Nějaké připomínky? Rád si je přečtu, jen se nestyďte napsat.
Související články: