Mezi vládnoucími zájmy v USA je jeden ještě mocnější než je izraelská lobby. Je to tzv. Hluboký stát vojenskobezpečnostního komplexu, který se v těchto dnech třese strachem z toho, aby nadcházející Summit Putin-Trump nepřivedl na svět dohodu obou velmocí. A to dohodu takovou, která by znamenala konec démonizace Ruska, sloužící až dosud coby argument pro enormní rozpočet a neméně enormní moc amerického vojenskobezpečnostního komplexu. Ten strach cítíte i z úvodníků, které Hluboký stát předal svým dvěma nejhlasitějším megafónům, kterými jsou deníky Washington Post (WP) a New York Times (NYT). 

Oba vyjadřují naprosto stejná stanoviska, používají dokonce i stejné fráze a svorně též opakují stejné a dávno už vyvrácené lži o Rusku. Ovšem s takovým humbukem, jako by přinášely nevyvratitelná fakta.

Oba deníky taktéž svorně odsuzují prezidenta Trumpa za „poklonkování“ Kremlu, i když právě poklonkování je to poslední, čím by se jednání Trumpa s kýmkoliv dalo charakterizovat. Ale samozřejmě, fakta, vyplivnutá z úst deníků WP a NYT, propagandě Hlubokého státu nepřekážejí. 

Úvodník, předaný Hlubokým státem redakci WP uvádí:

„Důvody napětí mezi USA a Ruskem jsou známé: Rusko ukradlo Ukrajině Krym a podněcovalo válku ve východních oblastech Ukrajiny. Intervenovalo v Sýrii, aby zachránilo diktátorský režim syrského prezidenta Asada. Ovlivnilo americké prezidentské volby v neprospěch Hillary Clintonové a ve prospěch Donalda Trumpa. Na britské půdě otrávilo svého někdejšího zpravodajského důstojníka a i nadále se vměšuje do voleb v dalších demokratických zemích“. 

V úvodníku NYT se uvádí totéž co v úvodníku WP a přidává se jen poznámka, že Trump namísto službě USA slouží Rusku. Naznačuje se zde dále, že pro národní bezpečnost nejen USA, ale i všech jejích spojenců (vazalů), představuje Trump hrozbu. Problém spočívá v tom, vyhlašuje NYT, že Trump nenaslouchá svým poradcům. 

Ale všimněme si, jak se pojednávané deníky vyjadřují přímo ke schůzce Putin-Trump. 

Washington Post píše:

„Trump sdílí názory ruského vůdce, což hrozí nebezpečnými důsledky. Když si národy nerozumí, mohou být Summity produktivní. Ale schůzka, jejímž cílem je potěšit Putina, je naivní a nezodpovědná. A má-li jít na úkor tradičních amerických spojenců, je nebezpečná a zničující. Nacházíme se tak na nebezpečné půdě. Buďto prezident ztratil kontakt s určujícími americkými zájmy, nebo se za jeho poklonkováním Putinovi skrývá jiné vysvětlení, které ještě neznáme“. 

Šířeji se k helsinskému setkání vyjadřuje New York Times:

„Je dobré se s protivníky setkávat. Jenže když spolu usednou Trump s Putinem, půjde o setkání příbuzných duší. A to je problém. Člověk by měl za to, že setkání Trumpa tváří v tvář s ruským diktátorem by se mělo týkat nějakých velkých zájmů Ameriky a jejich spojenců. Např. ruského zmocnění se Krymu a ruského napadení Ukrajiny. Ale na schuzce zemí G-7 Trump řekl, že Krym je ruský, protože každý tam mluví rusky. A samozřejmě, Trumpovi spolupracovníci hovořili s ruskými činiteli o potřebě zrušit protiruské sankce ještě předtím, než se Trump ujal úřadu. 

Člověk by též doufal, že prezident dá Putinovi najevo, že proti němu stojí nikoliv jen on sám, ale spolu s celou spojenou frontou vůdců zemí NATO ( se kterými se měl Trump fakticky setkat ještě před schůzkou P-T v Helsinkách.). Ale on už na setkání G-7 v Kanadě řekl: „NATO je stejně špatné jako je NAFTA (Severoamerická dohoda o obchodě a clech). 

Trump by se měl Putinovi zmínit i o tom, že vedoucí pracovníci amerických zpravodajských služeb mají za to, že Rusko ovlivnilo americké prezidentské volby, ale on místo toho nedávno zatweetoval: „Rusko stále říká, že s americkými volbami nemá nic společného“. A nejen to: Členům G-7 dal vědět, že by na svá jednání měli Rusko znovu přizvat. 

Dalším námětem schůzky v Helsinkách bude Sýrie a Trump už signalizoval, že by odtud americké jednotky rád stáhl. Čímž by se se Sýrie samozřejmě ještě pevněji ocitla v rukou prezidenta Asada. 

Trumpovi poradci jsou, pokud jde o ruskou hrozbu, jasnozřivější, než je on sám, a jasnozřivější jsou i republikáni, kteří řídí Senát. Měli by se tedy pokusit přesvědčit Trumpa, že národní bezpečnost USA se jeho setkáním s Putinem ocitne v sázce. A měl by se proto na ně připravit co nejobezřetněji“. 

Vybral a přeložil Lubomír Man

***

Schůzka Putina s Trumpem, které se tzv. hluboký stát (vojenskobezpečnostní komplex, neokonzervativci a zpravodajské služby), snažil zabránit vymyšlenou aférou Russiagate a jejím následným protahovaným vyšetřováním, byla konečně sjednána. A to nikým menším, než právě neokonzervativním operativcem tohoto hlubokého státu a Trumpovým poradcem pro národní bezpečnost Johnem Boltonem. Patrick Lang podává svědectví, jak k tomu došlo:

https://russia-insider.com/en/politics/stroke-brilliance-trump-has-made-bolton-his-point-man-putin-summit/ri23950

Mnoho lidí spatřuje ve schůzce pozitiva: https://www.strategic-culture.org/news/2018/06/25/these-are-benefits-of-us-russia-summit.html

Pozitiva v ní vidí Putin i Trump. Putin doufá, že se jí podaří zlepšit vztahy mezi vládami USA a Ruska. Samozřejmě, za „napjaté vztahy“ zodpovídá Washington, který falešnými obviněními zdémonizoval jak Rusko, tak Putina, a své nepřátelství k Rusku zkonkrétizoval i činy, jakými byly a dosud jsou např. sankce i Amerikou zorganizovaný převrat na Ukrajině, (včetně americké chybné kalkulace, že po tomto převratu se Rusko vzdá své námořní základny v Černém moři).

Na čem lze tedy dohodu postavit? Až dosud se zdála být právě postava Boltona a všeho, co představuje, překážkou možného dorozumění a dohody mezi USA a Ruskem. Z pohledu amerických neokonzervativců, mezi něž Bolton patří, je to totiž právě Rusko, které stojí Spojeným státům v cestě za jejích světovou hegemonií. Nu a jelikož doktrína neokonzervativní zahraniční politiky vyhlašuje, že zásadním americkým cílem je zabránit růstu zemí, které s americkou neomezenou moci ve světě nesouhlasí (mezi něž Rusko patří), pak je americká dohoda s ním v podstatě nemožná.

Což neznamená nic jiného, než že úspěšný summit Putin-Trump bude od USA vyžadovat ústup od této neokonzervativní doktríny. Jestliže se tohle Trumpovi zdaří, i když vedle něj bude sedět neokonzervatvec z masa kostí John Bolton, octnou se pak všichni Trumpovi kritici na vodě. Anebo ukrývají Bolton a hluboký stát v materii připravovaného Summitu tajný rušivý mechanizmus, který jim zaručí pokračovat v nepřátelské politice vůči Rusku i po Summitu? Čímž by se samozřejmě ve své celistvosti zachoval i enormní rozpočet a moc neoslabeného vojenskobezpečnostního komplexu. Anebo je Trump supermanem, který dokáže „přeprat“ moc, před kterou prezident Eisenhower varoval Američany už v r. 1961? Uvažme v té souvislost, oč je dnes tento komplex po víc než půlstoletí silnější, než byl tehdy, když byl po celé toto období přikrmovánsi dekádami Studené války i tzv. válkami proti terorizmu?

Asad a nepochybně i Irán jsou přesvědčeni o tom, že jednat s Washingtonem je jednoduše ztráta času:

https://www.fort-russ.com/2018/06/assad-says-talks-with-the-trump-a-waste-of-time/

Asadův názor má oporu v důkazu. Jednou z prvních Trumpových činů v prezidentském úřadu totiž bylo, že se jednostranně stáhl z mnohonárodní nukleární dohody s Iránem. A bohužel, neexistuje jediný důkaz, který by nadějeplný ruský pohled na jednání Putin-Trump podporoval.

Bylo by zajímavé prohlédnout si dnes všechny mezinárodní dohody, které Washington během své historie uzavřel, a pak spočítat, jaké procento z nich dodržel.

Takže: Jestliže nechce být Putin vlákán do pasti, měl by se zamyslet nad slovy slavného indiánského náčelníka Josepha Nez Perce, když přemítal o smyslu svých jednání s Washingtonem: „Slyšel jsem jen slova, slova a slova, ale nikdy jsem neviděl žádné činy. Jsem už unaven ze slov, která k ničemu nevedou. A je mi těžko na duši, když si připomenu všechny ty pěkné řeči a následné zklamané naděje“.

Zdroj: https://www.paulcraigroberts.org/2018/06/28/two-views-putin-trump-summit-paul-craig-roberts/