Nová občanka má hodně plusů. Omezí fronty a běhaní po úřadech. Také se pomocí elektronického občanského průkazu bude možné přímo přihlásit do aplikace eRecept a vyzvednout si s její pomocí v lékárně své léky, kromě toho bude dostupná velká řada služeb, které nabízí Česká správa sociálního zabezpečení. Přitom občanka bude vydávána zdarma (v případě konce platnosti OP v průběhu půl roku, nebo změny ze zákona zapsaných údajů). Abyste plnohodnotně mohli využít elektronický občanský průkaz a některé další služby, potřebujete jen datovou schránku a čtečku karet s kontaktním elektronickým čipem, což vás vyjde asi na 190 Kč. Takže vidíme, že nová e-občanka je prezentována jako výhodná záměna předchozí varianty.
Nicméně prožíváme století rozvoje současných technologií, které předpokládá odchod od papírových nosičů a přechod na elektronické. Ale spolu s tím vidíme každodenní narůstající kybernetickou hrozbu, o které se mluví po celém světě. Zneužívání osobních údajů zase vyvolává řadu otázek, budou-li naše údaje v bezpečí, a také další nuance, o kterých ani nepřemýšlíme.
Inženýr Vlad Zajtsev si v roce 2015 nechal do levé ruky implantovat čip moskevské karty Trojka (pozn. elektronická karta na placení jízdného v městské veřejné dopravě a městských služeb), za rok kartu Trojka vyměnil za bankovní kartu. Pro Vlada to jednoduše bylo zajímavým pokusem, neměl žádné globální cíle, navíc takovou kartu nikdy nezapomenete.
Inženýr společně se svým týmem vyvinul technologii na vytvoření implantátů jakýchkoliv bezkontaktních karet a předal ji Ruskému transhumanistickému hnutí. Nyní má Vlad asi 20 následovníků, kteří také chodí s čipem v těle.
Co se týče zavedení a používání elektronických občanských průkazů s čipem, tak to podle inženýra zjednoduší administrativu a zabrání takovým problémům, jako je ztráta a obnova dokumentů.
„Nebudou se už opakovat takové problémy, že nemůžu potvrdit vlastnictví bytu, protože jsem ztratil dokumenty. Pokud lékařská dokumentace, pas, oddací list a řidičský průkaz budou uvnitř čipu, bude to samozřejmě jednoduší," myslí si Vlad.
Pokud máme mluvit o nedostatcích elektronických dokumentů, musíme mít v první řadě na mysli, že jde o elektroniku, která se může kdykoliv rozbít.
„Mínusem bude, že jakákoliv elektronika se může rozbít, proto je možné, že se rozbije i tato. A to už bude horší než ztráta jednoho dokumentu, který lze přece jen obnovit. A není vyloučena ani kompromitace celého tohoto systému, proto je nutné vymyslet dobrou ochranu," poznamenal Vlad Zajcev.
Na ožehavou otázku o tom, mohou-li čipy ovlivňovat vědomí lidí a v budoucnu je změnit na takzvané elektronické otroky, inženýr odpověděl záporně. Podle něj k tomu v dané úrovni rozvoje technologie nemůže dojít, protože samotný čip je dost primitivní: „Nikdo neříká, že bankovní karta může ovlivnit váš mozek, tohle je stejný čip, v některých verzích je ještě primitivnější. A tím, že se nachází v těle, samozřejmě nezískává žádné nadpřirozené schopnosti na ovlivňování člověka, jen ho máte pod kůží a nic neovlivňuje. A takový strach samozřejmě přichází od lidí, kteří vůbec nechápou, jak čip funguje a jakou má technologii." Podle odhadů inženýra se „chytrý" čip, který dokáže ovlivňovat naše vědomí, může objevit za 10-15 let a bude mít podobu vyvinutého systému, který se bude zavádět blíže k mozku.
Veřejný činitel Nikolaj Mišustin je pesimičtější. Problémem zavedení elektronických pasů v Rusku se zabývá už několik let, je odpůrcem takového systému. Když se v Rusku objevila otázka o zavedení takového formátu pasů, vzbouřili se zejména občané „nábožensky motivovaní" a lidé, kteří nechtějí být totálně sledováni „velkým bratrem". Takže v roce 2014 tento projekt odložili o dva roky a následně ho úplně zrušili. Co se týče evropských států, včetně Česka, Mišustin si myslí, že v Evropě je vyvinutější systém ochrany osobních údajů. Takže pokud budeme mluvit o budoucím implantování čipů do ruky člověka, bude to v evropských státech složitější.
„V Evropě je silněji vyvinut problém ochrany práv a svobody občana, proto k takovému zásahu, jako je implantace čipu do ruky, pravděpodobně nedojde. Je to silný zásah do zdravotní nedotknutelnosti člověka. Nevím, jaká je situace v Česku, je-li to v zájmu občanů. Nebo jestli více věří v ochranu občanů. Je ale možné, že tam zvítězí zdravý rozum," myslí si Mišustin.
Ale kromě právní složky ohledně ochrany osobních údajů, která je v některých státech silně ochráněna, existuje i náboženský aspekt. Mišustin v jednom ze svých rozhovorů uváděl příklad prorockých slov archimandrita Kirilla Pavlova: „Nejdříve číslo, potom karta a poté razítko Antikrista." Neblíží se třetí část proroctví?
Při komentáři proroctví Mišustin vysvětluje, že je v něm vynecháno hodně průběžných elementů. Zkrátka člověk, který se dostane do takového systému, se může dostat do úplné závislosti.
„Existují závěry ukrajinských psychologů, psychofyziologové tam dělali průzkumy. A ukázalo se, že lidé, kteří nesouhlasili se shromažďováním osobních údajů, tak na ně závislost na tomto systému nepůsobí, nereagují. Proto je velmi důležitý proces souhlasu se shromažďováním osobních údajů, protože je to polovina budoucí závislosti, zhroucení psychiky a otroctví," předpovídá veřejný činovník.
Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce