Planetu pojmenovali Ross 128 b podle její mateřské hvězdy Ross 128. Po pozorné analýze vědecký tým pod vedením Dioga Souta z brazilské národní observatoře zveřejnil výsledky svého výzkumu v časopise Astrophysical Journal Letters.

Aby vědci zjistili podrobnosti o této planetě, soustředili se na analýzu samotné hvězdy. Chtěli určit množství různých chemických prvků, ze kterých je složena. Jednalo se o první výzkum svého druhu. Díky analýze chemických prvků mohou vědci určit, z čeho jsou sestaveny planety, které hvězdu obíhají.

Když se hvězdy nacházejí na počátku svého vývoje, tak jsou obklopeny rotujícím diskem prachu a plynu. Chemické složení hvězdy určuje i složení disku a nerostnou skladbu planet, které z něj vzniknou. Například množství hořčíku, železa a křemíku určuje poměr jádra a pláště planety.

Analýza ukázala, že hvězda 128 má stejnou úroveň železa jako naše Slunce, zatímco poměr železa k hořčíku ve hvězdě nasvědčuje, že jádro planety Ross 128 b je větší, než má Země. Pomocí získaných dat vědci byli schopni určit průměr planety. Ze všech získaných dat Ross 128 b by měl být kamenitý jako Země a neměl by být složen z plynů jako například Neptun.

Pokud vědci byli schopni určit průměr planety, tak mohou zjistit, kolik světla a tepla míří na planetu z hvězdy. Podle nich se Ross 128 b nachází v obyvatelné zóně, kde teplota může dát vzniknout vodě, což je jednou z nezbytných podmínek pro život. Stále však toho hodně o planetě nevíme, abychom zjistili, zda se tam skutečně může vyskytovat život.

Hvězda Ross 128 je stejně jako 70 % ostatních hvězd v Mléčné dráze červeným trpaslíkem — je malá a relativně chladná. Astronomové se domnívají, že kolem mnoha červených trpaslíků obíhá alespoň jedna exoplaneta.