Co má cenu 29 ročních rozpočtů ČR? Je bezpečnější nebýt v NATO, než být v NATO?

„Pokud USA přitlačí na členské státy a kupříkladu ČR bude muset do společné pokladny dávat kolem 2 % HDP (a více), bude muset ČR své výdaje na obranu v rámci NATO zdvojnásobit." Krajča citoval údaje SIPRI (STOCKHOLM INTERNATIONAL PEACE RESEARCH INSTITUTE) za rok 2017. Dle této statistiky se veškeré světové výdaje na armádu dají vyčíslit v přepočtu na koruny astronomickou sumou 38 biliónů; jedná se o ekvivalent 29 ročních státních rozpočtů ČR. 29 členských států Aliance vyčlenilo loni na armádu 900 miliard dolarů (z toho 600 miliard USA). Krajča upozorňuje, že se jedná o 52 % světových výdajů na zbrojení.

NATO nám pomáhá ze zištných důvodů. Nechceme tu vojenský Schengen!

U mikrofonu na improvizovaném pódiu se vystřídalo po Krajčovi několik řečníků. Z prostorových důvodů se zmíníme o několika z nich. Shromážděné oslovil například plukovník ve výslužbě Jiří Bureš z asociace Vojáci proti válce. Bureš v rámci kritického postoje vůči NATO uvádí: „NATO napomíná ČR kvůli špatným silnicím, které jsou nevhodné pro průjezd vojenské techniky. Pokud NATO pomůže či již ČR se zkvalitněním komunikací pomohlo, učinilo tak ve vlastním zájmu, nikoli v zájmu obyvatel České republiky. Už vůbec se tu nejedná o zásluhu ministra dopravy Ťoka."

Nechceme být pěšáky na šachovnici „Kazimíra" Brzezińského! Nomen omen!

Plukovní v. v. rovněž citoval Zbigniewa Kazimierza Brzezińského, který měl ke konci svého života upozornit Trumpa, že USA ztratily dominantní pozici hegemona, kterou od rozpadu SSSR zastávaly. Aby si svůj vliv udržely, je třeba kooperovat s Čínou a Ruskem, radil Kazimír Trumpovi. Trump v rámci ražení hesla „America First" postupuje způsobem opačným.

Je nešťastné, že konjunkce přístupu Trumpa a Babiše zbytečně zvyšuje napětí. Na tomto faktu se shoduje s plukovníkem Burešem i Petr Šimůnek z KSČM, který rovněž vyjádřil své výhrady vůči NATO z improvizované tribuny. Podobně se pro Sputnik vyslovil i Ing. Jaromír Kohlíček, CSc., poslanec Evropského parlamentu. Ten prakticky říká: „Každá vojenská puška dříve či později vystřelí! Amerika zvyšuje nebezpečí akumulací zbraní v Evropě. Tyto zbraně jsou namnoze americké, v USA mají zbrojovky práci, my v Evropě rostoucí ohrožení."

Svou nespokojenost sdělil také K. R., zástupce občanské iniciativy „Alternativa zdola", když tvrdí, že členství v NATO musí pramenit z přímého plebiscitu a z možnosti více uplatňovat sebevědoměji právo veta v tomto vojenském paktu. NATO musí projít reformou. A dodává: „Občané této země mají právo na informace! Zbrojovky musí patřit celému státu. Je třeba učinit opatření na obnovu důvěry!"

Dobře si rozmysleme, komu podstrojujeme, komu posluhujeme, komu salutujeme…

Vedle vzpomenutých pánů vystoupila s krátkou řečí i česká historička PhDr. Marie Neudorflová, Ph.D., rovněž činná v občanské iniciativě Ne základnám!. Paní historička ve svém exposé poznamenala, že si NATO vychovává služebníky. Ti dopomáhají k životu v luxusu těm, jimž slouží. Své krátké vystoupení pojala jako zamyšlení nad příčinami válek, z něhož krátce citujeme.

Sobectví, expanze a kolaterální oběti zbytečných válek. Aneb my nic, my muzikanti z české země?

Doktorka Neudorflová konkrétně přednesla: „Války za účelem expanze a zcizování bohatství byly trvalou součástí lidské existence. Zvlášť v tom vynikala západní Evropa, která brala vysávání kolonií jako své právo […] Je povšimnutí hodné, že po každé válce panovníci vyhlašovali mír na věčné časy. […] Pro veřejnost je nyní klíčové, aby se soustředila na znalosti, na poučení z historie, na efektivní kontrolu mocenské vrstvy. […] Války nejsou legitimní, nejsou řešením. Války zadlužovaly státy, vedly k enormním ztrátám na životech, k nesmírnému utrpení lidí…"

Paní historička jako úhelný problém vidí to, že chybí humanitní vzdělání, které když zejména elitě schází, jedná se pak o situaci tragickou, neboť elita má všechny páky vlivu rozpoutávat konflikty a vrhat obyvatelstvo do neštěstí.

Paní doktorka apeluje: „Veřejnost si musí být vědoma nebezpečné reality a musí vyvíjet trvalé tlaky na politickou reprezentaci. Musí bránit mocenským vrstvám v jejich snaze obnovit nedemokratické principy, orientované na expansi, války, vykořisťování a soukromé zájmy."

Své slovo řekli: Milan Krajča, Eva Novotná, Petr Šimůnek, Jiří Bureš, Marie Neudorflová, Alena Grospičová, Milada Sigmundová. Sputnik čtenářům nabízí krátké sestřihy dalších oslovených účastníků akce.