Řada evropských zemí už na stíhačkách šesté generace pracuje. Projekty s názvem Future Combat Air System již zpracovávají firmy z Velké Británie, Francie a Německa. Sputnik zástupce daných firem kontaktoval a také se od jednoho z odborníků dozvěděl, proč podle jeho názoru Evropa hledá náhradu za americké F-35.

Future Combat Air System je běžný název, který je používán pro potenciální stíhačku šesté generace, jak ve Velké Británii, tak i pro společný francouzsko-německý projekt.

Zpočátku se jednalo o společný projekt a společnými silami se na něm podílela Velká Británie spolu s Francií. Avšak rozhodnutí Londýna odejít z EU změnilo vojensko-politickou situaci a zpochybnilo spolupráci v oblasti obrany, a to i včetně slibných projektů.

A tak v dubnu roku 2018 společnosti Airbus a Dassault Aviation podepsaly dohodu o spolupráci na vývoji projektu FCAS již bez zmínky o Londýně.

Na začátku července britská vláda pověřila obrannou společnost BAE Systems roční smlouvou týkající se práce na projektu FCAS.

Podle prvotních plánů by měl být první letový model představen předběžně v roce 2025 a k uvedení do provozu by mělo dojít v roce 2040.

Přesná data konečné realizace však nebyla stanovena, jelikož samotný projekt je obklopen nejistotou, pokud jde o členské státy.

„Skutečný evropský projekt"

Sputnik se na společnosti, které se zabývají zpracováním projektu, obrátil s dotazem.

V reakci na oficiální dotaz agentury zástupci společnosti BAE Systems oznámili, že aktivně spolupracují s Ministerstvem obrany Spojeného království a dalšími obrannými podniky v oblasti vývoje moderní letecké technologie.

Ve svém vyjádření tiskoví mluvčí společnosti uvedli, že společnost BAE Systems nadále investuje do nových a perspektivních technologií potřebných k vytvoření „letadla budoucnosti".

Společnost Airbus v reakci na dotaz Sputniku potvrdila, že první let FCAS by se měl uskutečnit v roce 2040, ale tyto lhůty mohou být změněny v závislosti na složitosti projektu.

„V této fázi nebyla uzavřena žádná dohoda a plán projektu nebyl představen, ale plánuje se, že bude vypracován do konce roku 2018. Nicméně jsme přesvědčeni, že by se mělo skutečně jednat o evropský projekt," pronesl Florian Taitsch, vedoucí oddělení pro komunikaci s médii společnosti Airbus Defence and Space.

V oficiálním dopise zástupce společnosti Airbus označil Future Combat Air System za nezávislé evropské řešení.

Dále pak poznamenal, že ostatní evropské země by se mohly k projektu připojit v pozdější fázi jeho realizace.

Podle zástupce společnosti Airbus v současnosti neexistuje přímý vliv Brexitu na realizaci projektu FCAS, jelikož v ní Francie a Německo pokračují nezávisle dál.

Najděte náhradu za F-35

Americká stíhačka páté generace F-35 (aktivně se rozvíjející na evropském trhu) je prohlášena za projekt, který USA vyvíjí ve spolupráci s dalšími zeměmi (včetně Londýna). Nicméně hlavní centrum zisku se nachází ve společnosti Lockheed Martin. Ve svém vyjádření to Sputniku oznámil zástupce hlavního redaktora deníku Arsenal Otěčestva Dmitrij Drozděnko.

„Vývoj individuální techniky pro Evropu znamená obnovení vlastních technologicky vyspělých výrob v oblasti letecké výroby, ale také přemístění centra zisku jejich směrem. Jde o čistě finanční problém," poznamenal Drozděnko.

Odborník zdůraznil, že otázka účasti Londýna na francouzsko-německém projektu FCAS je projevem jakéhosi boje za projekt, v němž se budou rozdělovat peníze.

„Když Francie a Německo hovoří o svém letadle, rozumí se tím, že ho budou vyvíjet pro sebe a že peníze zůstanou v těchto zemích. Velká Británie se podle mého názoru nějakým způsobem pokouší „nastoupit do rozjetého vlaku". Nehledě na to, že jde o projekt daleké budoucnosti, konflikt už je vidět za rohem," řekl zdroj.

Drozděnko byl poněkud skeptický, co se týče avizovaného termínu prvního letu a také výroby letadla. Poznamenal, že vytvoření takového přístroje je velice složitý proces.  

Odborník dále doplnil, že je možné, že do roku 2040 se některá letadla z dané série do vzduchu dostanou, ale sériová výroba stále zůstává otázkou.

Dále nevyloučil účast dalších evropských zemí na vývoji projektu, přičemž poznamenal, že přerozdělování výroby by mohlo sloužit k rozvoji technologického potenciálu členských zemí.