Tato informace je uvedena ve zprávě Evropského parlamentu a informovala o ní zpravodajská síť RT. Řada evropských vysoce postavených úředníků několikrát hovořila o škodách, které byly způsobeny sankční politikou EU proti Moskvě.

Podle odborníků nemůže Evropa nepřetržitě poskytovat zemědělcům dotace a tlak na úřady ze strany zemědělských výrobců neustále roste.

Výbor pro zemědělství Evropského parlamentu vyzval Evropskou komisi k tomu, aby obnovila pomoc zemědělcům EU, kteří utrpěli ztráty v důsledku ruského embarga, vyhlášeného v reakci na sankce Bruselu. Příslušné oznámení je uvedeno ve zprávě Evropského parlamentu.

Podle dokumentu by rozhodnutí o prodloužení opatření na podporu odvětví, které kvůli zavedenému embargu utrpěly ztráty, mělo být přijato do přípravy rozpočtu EU pro rok 2019.

„Výbor vyzývá Evropskou komisi k tomu, aby přijala rozhodnutí o prodloužení opatření na podporu odvětví, které kvůli Ruskem zavedenému embargu utrpěly ztráty, a to do schválení návrhu rozpočtu EU pro rok 2019 nebo nejpozději do zavedení změn, které bylo mělo proběhnout na podzim," uvádí se doslovně ve zprávě.

Výbor mimo jiné vyjádřil své zklamání nad skutečností, že evropští výrobci o podporu přišli.

„Vzhledem k potížím, se kterými se výrobci při hledání nových trhů potýkají, jsme znepokojeni a zklamáni rozhodnutím komise přerušit od 30. června 2018 poskytování podpory odvětvím, které v důsledku sankcí ze strany Ruska utrpěly škody. V podstatě se jedná o trestání odvětví za události, které na nich nezávisí," píše se ve zprávě.

Uvádí se také, že financování je potřeba k podpoře nových příležitostí a k hledání nových trhů. Výbor konstatoval, že snížení výdajů na zemědělství může mít negativní důsledky, což dále může nepříznivě ovlivnit dosažení cílů společné zemědělské politiky EU.

Ochrana vlastních zájmů

Potravinové embargo, které Rusko zavedlo v reakci na omezující opatření Bruselu, negativně ovlivňuje ekonomiku řady zemí EU. O této skutečnosti několikrát informovali evropští úředníci.

Od začátku roku 2018 za lepší vztahy s Moskvou vystoupili v Belgii, Itálii, Německu a Bulharsku. Dne 3. června o nutnosti zrušit sankce informoval i rakouský politik Heinz-Christian Strache.

V rozhovoru pro publikaci Österreich politik vyzval Brusel k tomu, aby přehodnotil svůj postoj k Rusku a prokázal adekvátní odezvu na cla, které Washington zavedl na ocel a hliník.

„Bylo by žádoucí, aby EU přehodnotila svůj postoj k Rusku, jelikož sankce v první řadě uškodily rakouské ekonomice," prohlásil Strache.

Rakouský politik zdůraznil, že Brusel je povinen zareagovat, jelikož z důvodu nových okolností není možný férový obchod.

Kromě toho letos v dubnu politická strana Alternativa pro Německo oznámila svůj záměr zavést do německého parlamentu nový návrh zákona, který se týká zrušení protiruských sankcí. Jak uvedl poslanec spolkového sněmu Jürgen Trittin, USA využívají sankce jako prostředek obchodní války.

Za změnu postoje ve vztahu k Rusku vystoupil i nedávno zvolený předseda italské vlády Giuseppe Conte. Jak informovala média v květnu letošního roku, návrh dohody o koaliční vládě, v jehož čele stojí právě Conte, zahrnuje i bod týkající se změny politiky vůči Rusku. V něm se také zdůrazňuje, že by Moskva měla být vnímána jako ekonomický a obchodní partner.

„Za tímto účelem by sankce proti Rusku měly být okamžitě zrušeny, aby se Rusko mohlo znovu stát strategickým prostředníkem při řešení regionálních krizí (v Sýrii, Libyi, Jemenu)," hlásá dokument.

V říjnu loňského roku německá publikace Die Wielt oznámila, že Evropská unie kvůli sankcím přišla o 30 miliard eur. Zároveň bylo poukázáno na to, že Rusku se podařilo překonat vzniklé problémy v ekonomice, která se dostala do rostoucí fáze. K příslušným závěrům dospěli v Rakouském institutu ekonomického výzkumu, který byl pověřen Evropským parlamentem.

Poslanec Evropského parlamentu sedmého konventu a lotyšský politik Aleksandrs Mirskis v rozhovoru pro RT uvedl, že ruské embargo v první řadě zasáhlo země východní Evropy a Pobaltí.

„Tyto země patřily k největším dodavatelům do Ruska. Produkty Francie, Německa a Španělska jsou jen maličkostí v porovnání s množstvím produktů, které dodávaly východní země. Tato výzva je pokusem o zmírnění negativní reakce evropských zemědělců, která dnes trvá. Peníze, které mohou poskytnout v žádném případě nebudou stačit na pokrytí veškerých ztrát, které zemědělci utrpěli. Ano, někteří se přeorientují na jiné trhy, ale mnoho farem bylo zavřeno. Celkově hodně lidí opustilo sféru zemědělského podnikání a do už se do ní nevrátí," zdůraznil odborník.

Zemědělští výrobci i nadále vyvíjejí tlak na úřady a budou tak činit, dokud nebudou sankce zrušeny. Tento názor vyjádřil kandidát ekonomických věd Anatolij Tichonov.

„Hodně zemědělců zkrachovalo, nemají zisk a jsou v mínusu. Ale Evropská unie nemůže nepřetržitě poskytovat zemědělcům dotace, protože se jedná o přímé porušení pravidel WTO. Je to jako černá díra, která neustále vysává peníze ze zemí EU. Nová podpora zemědělců tento systémový problém neodstraní. Dokud nebude přijato rozhodnutí o zrušení sankcí a protiopatření, budou tyto problémy jen růst a vyostřovat se. Tlak na vlády zemí EU půjde od zemědělských výrobců. Myslím si, že by to mělo mít vliv na ekonomická rozhodnutí týkající se regulace vztahů mezi Ruskem a EU," objasnil Tichonov.