A právě Česko nepotřebuje nové jaderné bloky, i tak je sedmým největším světovým vývozcem elektřiny, je třeba se vzdát mírového atomu a nahradit ho alternativními zdroji — větrnými elektrárnami a slunečními bateriemi, modernizace a dostavba jaderné elektrárny povede ještě k větší závislosti na Rusku. Ale opravdu se Rosatom chce zúčastnit nového tendru na stavbu českých jaderných elektráren?

„Tato historie je skutečně dlouhá a složitá," řekl Sputniku generální ředitel Fondu národní energetické bezpečnosti Ruska Konstantin Simonov. Připomenu, že boj o dostavbu Temelínu a Dukovan připadl na stejnou dobu, kdy začal opad zájmu o jadernou energetiku, k čemuž došlo po tragédii na jaderné elektrárně Fukušima v Japonsku. Tehdy se základní koncerny zabývající se výrobou jaderných reaktorů doslova pustily do zuřivého boje o český projekt, vždyť Praha oznámila, že za každou cenu zůstane přívržencem jaderné energetiky. Každý účastník nabízel Česku nejzajímavější a nejvýhodnější podmínky. Společně s rusko-českým konsorciem MIR bojovala také francouzská společnost Areva, americko-japonský koncern Westinghouse, firmy z Jižní Koreje a Číny, jednoduše bojovali všichni dnešní lídři tohoto trhu. O český projekt se bojovalo téměř na život a na smrt. Každý účastník snižoval laťku svých nabídek, až přecházel téměř na dobročinnost. Nejvýhodnější podmínky nabídl Rosatom, který i jasně vyhrál. Ale… zapletla se sem politika a tendr nepřešel do kontraktu.

Bude se Rosatom znovu účastnit projektu na dostavbu českých jaderných elektráren, pokud bude tendr znovu vyhlášen?

„Pokud se k tomuto projektu nyní vrátíme a znovu vyhrajeme, samozřejmě to pro Rusko může být pozitivním módním momentem, vždyť nehledě na sankce v Evropě nadále realizujeme velké energické projekty. Ale z druhé strany vzniká otázka: „Jaké podmínky by Česko mohlo teď nabídnout?" Osobně si myslím, že za předchozích podmínek to pro Rosatom nemá žádný smysl. Navíc existují pochybnosti, jestli bude nový konkurs objektivní. Je třeba to zkrátka důkladně promyslet, navíc Rosatom má velký balík zahraničních objednávek, budujeme teď jaderné elektrárny v Turecku, Finsku, Bělorusku, Číně a asijských zemích. Tyto projekty vyžadují vážnou státní podporu. Vždyť my investujeme do stavby a peníze se nám musí vracet z tarifů za energii. A pokud se Česko v roce 2014 tak nehezky zachovalo k vítězi tendru, měli bychom jim dnes nabízet takové výhodné podmínky? Konec konců dostavbu jaderných elektráren více potřebují samotní Češi než Rosatom. Já bych se bez velkého přemýšlení do nového tendru nepouštěl, je třeba se ponaučit z minulosti.

Brusel od Čechů požaduje, aby zkrátili délku provozu Dukovan z 50 na 40 let. Ale v Evropě je v provozu nemálo starých jaderných elektráren, ty jim ale nevadí…

Vztahy mírového atomu jsou v Evropě nejednoznačné. Z jedné strany ho považují za nebezpečný a ekologicky škodlivý, ale přitom jaderná energetika zaujímá značné místo v energetické balanci některých států, třeba ve Francii dominuje. Co se týče historie starých reaktorů, v tomto případě na jaderné elektrárně Dukovany, to tady samozřejmě hraje roli politika, vždyť není tajemstvím, kdo budoval jaderné elektrárny ve východní Evropě. Právě vůči nim Evropská unie projevuje přísné požadavky. Ale francouzské elektrárny jsou z nějakého důvodu v pořádku. Také nevyžadují uzavření ukrajinských elektráren sovětského typu, které jsou podle Bruselu dostatečně staré. Modernizace starých jaderných elektráren v Evropě je bezesporu nutná. Já jen nechápu, proč nejsou požadavky předkládány všem zemím EU, ale právě východoevropským státům.

Možná má aktivista Greenpeace Jan Rovenský pravdu, když říká, že Česko nepotřebuje nové jaderné elektrárny, že české potřeby v budoucnu pokryjí alternativní zdroje — slunečné baterie a větrné elektrárny?

To je pro Evropu klasická historie. Jsou tací, kteří si pragmaticky chtějí spočítat cenu elektřiny získané z jaderných elektráren. Poté jsou přívrženci zelené energetiky za jakoukoliv cenu. Stejně tomu bylo v Německu, které se vzdalo mírového atomu, ale realizuje toto rozhodnutí velmi opatrně. Můj názor: ať jakkoliv mluví o obnovitelné energii, stejně „alternativa" návratností nedožene elektřinu vyráběnou z plynu, už nemluvím o jaderné energii, která je ještě levnější. Už jsme si zvykli na strašáky o jaderných elektrárnách, dokonce i o uhelné energii. Ale já osobně si nedokážu představit, jak se státy východní Evropy vzdají tradičních zdrojů elektřiny, například energetického uhlí, kde v Polsku nebo v Česku zůstane jeho velký podíl i v komunálním hospodářství."

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce