Už před referendem o brexitu a zvolením Donalda Trumpa se evropské země dohodly, že budou i nadále rozvíjet svou schopnost zajišťovat ochranu zájmů regionální bezpečnosti nezávisle na NATO a USA. Jak uvádějí noviny, s prezidentem Trumpem, který zpochybňuje oddanost USA vůči NATO, se tato otázka stala aktuální.
Všichni se shodují v tom, že evropské země musí aktivněji rozvíjet svůj vojenský potenciál vedle NATO a ukázat politickou vůli k jeho využití, ale v této věci „nejsou žádné znaky pokroku".
K největším politickým neshodám mezi zeměmi EU patří příliš různé názory na geopolitické nebezpečí a také historická nedůvěra některých evropských vlád k Rusku, píší noviny.
Polsko ostře kontrastuje s mnoha zeměmi, které se snaží vytvořit obranné struktury nezávislé na USA, „a pohybuje se opačným směrem", což může rozdělit reakce Evropy.
Zároveň takové projekty jako je Severní proud 2, podporovaný Německem, posilují odpor mnoha zemí EU vůči sankcím proti Rusku.
Britské noviny uvádějí, že Evropa je také závislá na USA ve vojenské otázce, jelikož musí hájit své zájmy v jiných zemích. Více než polovina klíčových prostředků NATO k provádění operací patří USA.
Evropská unie má své vlastní obranné struktury, ale ty se ještě neúčastnily umísťování misí a nerozvíjely své další schopnosti. Plány na aktivní spolupráci narážejí na neshody. Během posledních sedmi měsíců se vnitřní napětí v Evropské unii zesílilo v souvislosti s neshodami mezi Francií a Německem ohledně politiky Stálé strukturované spolupráce (PESCO) Evropské unie.
Jestliže chce Evropská unie získat „strategickou autonomii" vůči USA, nutně potřebuje Velkou Británii. Podle návrhů Evropské komise bude britským společnostem uzavřen přístup k fondu obrany, který bude vytvořen po brexitu s cílem snížení závislosti EU na USA, píše The Times.
V Centru evropských reforem se obávají, že z plánu EU na vytvoření fondu obrany se může stát evropský protekcionismus, jestliže Velká Británie bude z něho vyloučena.