Pojďme ale popořádku. Ministerstvo vnitra ČR o této sudetské organizaci Witikobund ve své zprávě o situaci v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti na území České republiky v roce 2004 uvádí: “Pozornost si rovněž zaslouží organizace bývalých sudetoněmeckých nacistů Witikobund, která v prostředí landsmanschaftů šíří protičeské názory. Programem organizace je odstranění takzvaných „zločinných Benešových dekretů“ a odčinění údajných válečných zločinů Spojenců a jejich stoupenců na německém národě.

Štíty sudetoněmeckých měst při Sudetoněmeckém sjezdu v Augsburgu v roce 2017

Witikobund jako nejagresivnější sudetoněmecká klika v Česku

Tato organizace Witikobund spadající pod sudetoněmecký Landsmanschaft působila v ČR pod krytím Centra Adalberta Stiftera v lokalitě Horní Planá, okres Český Krumlov v Jihočeském kraji. Tato nezisková organizace Centrum Adalberta Stiftera vznikla 26. května 1997, a sídlila ve dvoupodlažním domě Jiráskova 168. Její místopředsedou byl Dr. Raimund Paleczek, druhá místopředsedkyně Lenka Hůlková a členka spolku Miroslava Prokopová. Jenomže tento dvoupodlažní objekt na adrese Jiráskova 168 Horní Planá vlastní společnost Bohemia Komunikation s.r.o.

V této společnosti působí např. Horst Löffler, který je největším společníkem v této firmě s vkladem 590,000 KČ a zároveň je členem a funkcionářem Witikobundu. Aktuálně je jednatelem této společnosti politolog a advokát Mgr. PAVEL ČIŽINSKÝ z Prahy. Mimochodem, starostou Prahy 7 a aktuálně poslancem parlamentu ČR za KDU-ČSL je jeho o dva roky mladší bratr Jan Čižinský, který se účastnil setkání sudetoněmeckého kongresu v Plzni 9. září 2016. Vidíte, a Pavel Čižinský, bratr Jana Čižinského, prostřednictvím firmy Bohemia Komunikation s.r.o. vlastní dům na ulici Jiráskova 168 Horní Planná, okres Český Krumlov, Jihočeský kraj, kde dlouhá léta působilo Centrum Adalberta Stiftera, v podobě krytí radikální extrémistické frakce sudetoněmeckého Landsmanschaftu organizace Witikobund.

Sudetoněmecký sjezd: “Lidská práva bez hranic!”

Tedy ještě jednou, protože dané vazby mohou pro někoho působit trochu komplikovaně: Současný poslanec za KDU-ČSL Jan Čižinský se účastnil sudetoněmeckého kongresu v Plzni 9. září 2016, a jeho o dva roky starší bratr Pavel Čižinský vlastní firmu Bohemia Komunikation s.r.o., prostřednictvím které vlastní dvoupodlažní objekt na adrese Jiráskova 168, Horní Planá, kde sídlilo Centrum Adalberta Stiftera, coby krycí organizace pro extrémistickou organizaci Witikobund, protože v tomto Centru Adalberta Stiftera působí největší společník Horst Löffler, který je členem a činovníkem Witikobundu.

Mimochodem, Mgr. Pavel Čižinský v současné době působí jako advokát v Praze, specializuje se také na migrační právo, úzce spolupracuje např. s nevládní organizací Poradna pro občanství / Občanská a lidská práva, Ječná 548/7, Nové Město, Praha 2. Pavel Čižinský je členem Výboru pro práva cizinců při Radě vlády ČR pro lidská práva. Ve svých článcích se věnuje brutální lobby importu cizinců do ČR, řeší nový zákon o státním občanství ve vztahu k imigrantům, další článek třeba nese nadpis “Zrovnoprávnění cizinců v přístupu k podpoře v nezaměstnanosti a zdravotnímu pojištění”, a v dalším článku kritizuje český přístup k cizincům, prý “vysát a odkopnout”.

“Bakalova” klika napojená na sudetoněmecké fondy

Tak tedy nevím, kdo koho vysává, když by měli cizinci pobírat dávky podpory v nezaměstnanosti stejně jako čeští občané, kteří roky předtím pracovali, na rozdíl od cizince, který k nám přimigruje, a první, o co se mu Pavel Čižinský stará je, jak by měl pobírat dávky podpory v nezaměstnanosti. Pavel Čižinský absolvoval rozhovor v Bakalově týdeníku Respekt 5. srpna 2015 na téma migrace. Musíme uvést, že Bakalův týdeník Respekt je spřízněný s těmito skupinami, protože jsme tu probírali konferenci pořádanou Českou křesťanskou akademií a Konrad-Adenauer-Stiftung 10. a 11. listopadu 2017, na které vystoupil i šéfredaktor tohoto Bakalova týdeníku Respekt, Erik Tabery. Tedy nedivme se, že Pavel Čižinský dostane prostor v týdeníku Respekt, jehož šéfredaktor je zván na proněmecké konference.

To se samozřejmě odvíjí dále, protože manželka Erika Taberyho, Paulina Taberyová, je vedoucí agentury CVVM (Centrum pro výzkum veřejného mínění) a předsedkyní správní rady Člověka v tísni je matka Erika Taberyho, KRISTINA TABERYOVÁ, rozená Štěpánková. Vidíme tu síť, jak je veškerá tato propaganda a lobby pospojovaná skrze personální vazby obsazování klíčových pozic ve vlivových periodikách, agenturách, nadacích, firmách, institutech atd. protože Pavel Čižinský zná zase Pavla Uhla, a Pavel Uhl sedí ve správní radě Transparency International ČR.

Erik Tabery, šéfredaktor Respektu.

Jen pro připomenutí, Pavel Uhl je nejstarší syn Petra Uhla a Anny Šabatové, viz onen zmíněný incident s oranžovým kolečkem, které namalovali aktivisté na zemi před poslaneckou sněmovnou v roce 2015, kdy Pavel Čižinský hájil člověka, který vyskočil z okna, protože mu nebyl doplacen doplatek na bydlení, a Pavel Uhl hájil aktivistu, který to oranžové kolečko na chodník namaloval. Vedle Pavla Uhla, který zná Pavla Čižinského napojeného na sudetské Němce tu máme jeho otce Petra Uhla, který se účastnil konference pořádané Ackerman Gemeinde a nadace Bernarda Bolzana v Brně v srpnu 2009.

Tedy další napojení rodiny Uhlů na spolky a frakce sudetoněmeckého Landsmanschaftu, nejen na Pavla Čižinského, ale i přímo na Ackerman Gemeinde, Nadaci Bernarda Bolzana, čili jejího předsedu Petra Pitharta a další. Tedy angažovaní advokáti i aktivisté, středního i staršího věku, kteří sakra dobře vědí, že migrace sype, tzv. lidská práva sypou, výrazná a oficiální afinita se spolky sudetoněmeckého Landsmanschaftu sype, přátelství a dobré vztahy se známými osobami vlivných periodik, agentur, nadací, institucí vytvářejí příznivé podmínky pro přihrávání lukrativních kšeftů pro právníky hájící výše zmíněné skupiny. Hájit ty správné lidi, znát ty správné lidi, zvát je na konference, dávat jim pocit důležitosti, umělé autority, předávat si různé medaile, ceny, vyznamenání za zásluhy o sbližování, za podporu vzájemných česko-německo-sudetských sousedských vztahů, což tyto osoby sdružující se v těchto kruzích a skupinách stmeluje, a navzájem spoluvytváří provázanou architekturu stejně ideologicky myslícího organismu, struktury, chobotnice. Hezky to mají angažovaní bratři Čižinští podchycené, že?

Centrum Adalberta Stiftera a propojení na Witikobund

Toto Centrum Adalberta Stiftera je od 8. července 2016 v likvidaci. Likvidátorkou je LENKA HŮLKOVÁ, která byla mimochodem členkou předsednictva Centra Adalberta Stiftera, a zároveň je také společnicí firmy Pavla Čižinského Bohemia Komunikation s.r.o.. se dvacetitisícovým vkladem. Mimochodem, manželka Horsta Löfflera, činovníka a člena Witikobundu Helga Löfflerová uzavřela 29. dubna 2016 kupní smlouvu s městem Horní Planá na dvoupodlažní dům Jiráskova 168. Město plánuje v horním patře zřízení bytu a také dvou místností v podobě knihovny a galerie. Tato knihovna a galerie by měla být vedle historie Horní Plané využívaná v duchu myšlenky navazující na působení Centra Adalberta Stiftera. Tedy zánik centra se měl přetavit ve finanční podporu aktivit osob, které dříve působily v Centru Adalberta Stiftera přímo napojeného prostřednictvím personálních vazeb na extrémistický Witikobund.

Také existuje Jungbauerův šumavský vlastivědný spolek, Palackého 21, Horní Planá, který se zabývá historií a národopisem Šumavy, a tento spolek se také ucházel o převzetí vybavení po zániku Centra Adalberta Stiftera. Dokonce do tohoto spolku měli přestoupit dnes už bývalí členové Centra Adalberta Stiftera, kteří jsou personálními vazbami napojeni na Witikobund, nejradikálnější frakci sudetoněmeckého Landsmanschaftu. Stanovy tohoto spolku Jungbauerův šumavský vlastivědný spolek byly schváleny 18. října 2014, a předsedou je Martin Bürger, a figuruje tu rovněž Lenka Hůlková, která působila jak v Centru Adalberta Stiftera, tak působí dodnes ve firmě Pavla Čižinského Bohemia Komunikation s.r.o.

A jak si kupují vliv Evropské hodnoty? Viz. loga na pozvánce…

Pojďme se posunout dále. Jak jsem se zmínil, v ČR vzniklo Sudetoněmecké krajanské sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, zapsaný spolek, které vedle WOLFGANGA HABERMANNA a Tomáše Peciny založil i Jan Šinágl. Na počátku října 2011 se konala dolnofranckém Hassfurtu v Německu výroční schůze Witikobundu, kde vystoupil např. předseda Roland Schnürch. A na této schůzy Witikobundu, jak německou tak i českou tajnou službou hodnoceného jako extrémistická organizace se účastnil jako host právě Jan Šinágl. Tedy, abychom v tom opět měli systém a pořádek: Máme Sudetoněmecký Landsmanschaft, pod který spadají následující 4 frakce:

• Ackermann-Gemeinde (KDU-ČSL, Top09, Zelení)


• Seliger-Gemeinde (ČSSD), ti dodávají sudetoněmeckému Landsmanschaftu nové proškolené kádry


• Witikobund, který má největší vliv na program Sudetoněmeckého Landsmanschaftu


• Moravský zemský výbor Paneuropa Union (Petr Fiala – ODS a další)

Nicméně k dokreslení celé situace se v červnu 2017 konaly sudetoněmecké dny v bavorském Augsburgu, které předcházely samotnému sjezdu sudetoněmeckého landsmanschaftu. Tyto sudetoněmecké dny se v Augsburgu konají rok co rok. Třeba v roce 2005 byl za dlouholeté úsilí o česko-německé smíření vyznamenán sudetoněmeckou evropskou cenou Karla IV. litoměřický biskup Josef Koukl. Josef Koukl proslul svými výroky o tom, že je proti vyhnání Němců po druhé světové válce v té podobě, v jaké k němu po válce došlo. Navíc se jeden z minulých bavorských premiérů Edmund Stoiber nechával opakovaně na těchto sudetoněmeckých dnech v Augsburgu slyšet, že Benešovy dekrety nejsou v souladu s hodnotami EU. Minulého bavorského premiéra Edmunda Stoibera dokonce tehdy v roce 2005 pobouřilo, že byla 16. května 2005 na pražském Loretánském náměstí odhalena socha Edvarda Beneše, která byla podle něj prohřeškem proti dobrému sousedství.

A to nebyl pouze Edmund Stoiber, ale i další minulý bavorský premiér Horst Zehofer, byť se proslavil ostrým vystupováním proti migraci, tak se sudetoněmeckým Landsmanschaftem také sympatizoval, a pěstoval s nimi přátelské vztahy. Tyto sudetoněmecké dny v bavorském Augsburgu se konají každoročně, a ty předposlední proběhly v červnu 2017. Na tyto sudetoněmecké dny v bavorském Augsburgu zavítali další české osoby jako brněnský místostarosta Dr. Martin Andler, dále tu zavítal Karel Vavřinec Mareš, což je starosta Prahy 7, kde působil také Jan Čižinský dříve starosta Prahy 7, také asistent Cyrila Svobody nebo Mariána Jurečky, aktuálně poslanec za KDU-ČSL, jež se účastnil sudetoněmeckého kongresu v Plzni 9. září 2016, dále se sudetoněmeckých dní v Augsburgu v červnu 2017 účastnili Jan Korytář, místostarosta Liberce, bývalý liberecký primátor a někdejší předseda nevládní organizace Čmelák. Jan Korytář se účastnil amerického vládního programu International visitors leadership.

Dále existuje sudetoněmecká rada, která pořádá Německo-český komunální kongres. Zde opět figuruje brněnský místostarosta Dr. Martin Andler, Jan Korytář z Liberce, Karel Vavřinec Mareš starosta Prahy 7, anebo starosta z Nejtku Lubomír Vítek. Zdravici tu přednesl Stanislav Děd, který působil na pozici ředitele Oblastního muzea v Chomutově. Ing. STANISLAV DĚD jako ředitel oblastního muzea Chomutov působil do 30. září 2017, tedy ještě zhruba 3 měsíce po konání Sudetoněmeckých dnů v bavorském Augsburgu, a následně byl ze své funkce sesazen vedením kraje KSČM.

Nekonečná plejáda českých spolupracovníků sudetoněmeckých neziskovek

Během těchto sudetoněmeckých dní v bavorském Augsburgu v roce 2017 se pořádala výstava s názvem brněnské divadlo v čase protektorátu mezi lety 1939 až 1944. Kurátorem této výstavy byl PhDr. Vojen Drlík z Brna, za Česko-německý fond budoucnosti na těchto sudetoněmeckých dnech v bavorském Augsburgu v roce 2017 vystoupila Ing. Soňa Dederová, za blok sudetoněmecké mládeže, mládež pro střední Evropu, tu vystoupil někdejší předseda cikánského spolku Společenství Romů na Moravě “Romano jekhetaniben pre Morava“, Ing. Karel Holomek. Ten působil ve funkci předsedy Společenství Romů na Moravě do 10. listopadu 2017, po něm tu působí předseda Bc. MARTIN DAŇHEL, DiS. Mimochodem, vedle Martina Daňhela tu působí jako vedoucí pobočky v Rýmařově Milan Daňhel a po Karlu Holomkovi tu zůstává ekonomka Ing. Zuzana Holomková. Ředitelkou Společenství Romů na Moravě je Bc. JANA VEJPLACHOVÁ.

Dále na těchto sudetoněmeckých dnech v bavorském Augsburgu v roce 2017 vystoupila filmová režisérka Dr. Lenka Ovčáčková (pozn. nemá nic společného s mluvčím prezidenta Jiřím Ovčáčkem). Na těchto sudetoněmeckých dnech se promítal mimojiné film s názvem Generacion End Deutsch Behme, který prezentovala režisérka Veronika Kupková. Za německojazyčný tisk LandesEcho se tu představila šéfredaktorka Alexandra Mostýn. Za německý kulturní spolek Region Brno Jana Uhra 170/12, Veveří, Brno, poslala gratulaci kurátorka Mgr. Hana Kraftová, a Dr. Eleonora Jeřábková. Mimochodem účel tohoto Německého kulturního spolku region Brno je tu uvedeno následující: Hlavním úkolem spolku je přispívat k uspokojování kulturních a společenských potřeb občanů německé národnosti. Předsedkyní tohoto spolku v Brně je HANNA ZAKHARI, Esslingen am Neckar, Německo, a místopředsedou německého spolku v Brně je PhDr. ZDENĚK MAREČEK. Kromě Německého kulturního spolku region Brno existuje v Brně ještě další spolek s názvem Německý jazykový a kulturní spolek Brno, z. s.

Diskusní panel Evropských hodnot a hlavní sponzor je Konrad Adenauer Stiftung.

Na svatodušní neděli v rámci těchto sudetoněmeckých dní v bavorském Augsburgu v roce 2017 se konala ve zdejším kostele romskokatolická pontifikální mše, kterou celebroval v Plzni velmi široce známý monsignor František Radkovský, římskokatolický biskup, který sice abdikoval na svou funkci, ale v rámci sudetských Němců se angažuje dále. Mimochodem tento římskokatolický biskup František Radkovský pozval křesťanské krajanské organizace Ackerman Gemeinde k mezinárodnímu setkání v Plzni v srpnu 2009, a navíc monsignor František Radkovský obdržel v srpnu 2009 nejvyšší ocenění a vyznamenání Ackerman Gemeinde medaily smíření. Tu obdržel třeba i kardinál Miloslav Vlk půl roku před Františkem Radkovským, v neděli 1. března 2009 v Centru Mariapoli ve Vinoři. Dále se tu konala evangelická bohoslužba, kterou celebroval farář Andrej Hlibocký z Prahy. Během svatodušní neděle sudetoněmeckých dní v Augsburgu v roce 2017 vystoupil během tohoto programu Josef Medek z Chebska, dále tu vystoupil rovněž v Plzni dobře známý Richard Šulko s jeho dcerou Terezií, kteří se mimochodem účastnili společné mše v plzeňském kostele Sv. Bartoloměje, a osobně se tu loučili s Berndem Posseltem.

Mimochodem, tento v Plzni dobře známý Richard Šulko má pravidelné vysílání na Českém rozhlase Sever každý pátek od 19:45 do 20:00 společně s Veronikou Kindlovou. Jde o pořad Sousedé, a jde, jak už asi sami tušíte, o česko-německý magazín pro německou menšinu v Čechách. To je další aktivita Richarda Šulka. Dále na Sudetoněmeckých dnech v bavorském Augsburgu v červnu 2017 vystoupil český soubor Pramínek a mnoho dalších osob. Tady vidíme, do jaké hloubky skutečně můžeme mapovat a monitorovat provázanost českých vrcholových politiků až na regionální i komunální úroveň ve směru k sudetoněmeckému landsmanschaftu.

Zmiňme například badatele, historika a ředitele nakladatelství Academia jménem Jiří Padevět. Jiří Padevět byl mimochodem ideovým poradcem Jiřího Drahoše v prezidentské kampani 2018, a Jiří Padevět dokonce Jiřího Drahoše podpořil v ČT v rámci vystoupení ohledně nového vedení Akademie věd ČR. Jiří Padevět vydal knihu o odsunu Němců v Čechách a na Moravě. Další vazby německé lobby s Jiřím Drahošem můžeme spatřovat nejen přes Jiřího Padevěta, ale třeba i přes samotnou akademii věd ČR. Jak víme, Jiří Drahoš byl dlouholetým předsedou akademie věd ČR. Proto by nás ani nemělo překvapit, že 3. 3. 2017 dostal Sociologický ústav Akademie věd ČR příspěvek právě od Konrad-Adenauer-Stiftung v hodnotě 210,756 Kč deklarovanou jako finanční podpora spolupracujícího partnera. Dále 20.6.2017 dostal ústav pro českou literaturu té samé Akademie věd ČR příspěvek 52,000 KČ z prostředků česko-německého fondu budoucnosti.

Akademie věd ČR, kterou dlouhá léta řídil Jiří Drahoš, a jehož ideovým poradcem v jeho volební kampani byl Jiří Padevět, který na jedné straně programově zveličuje pár excesů při odsunu Němců po druhé světové válce, a na druhé straně zcela mlčí o mezinárodně platných smlouvách vítězných mocností z Postupimy 2. srpna 1945 a pařížských reparačních dohodách 23. října 1954. Workshopy, přednášky, mediální výstupy, konference, setkání, a hlavně tzv. bádání historiků, kteří píší knihy, ve kterých relativizují zvěrstva nacistické německé třetí říše, a zveličují pár excesů, které se odehrály po konci druhé světové války. Tady máme jeden střípek této lobby. Kromě workshopů, přednášek, diskuzních platforem je to v neposlední řadě i literatura v médiích, zejména ve veřejnoprávním Rozhlasu.

Zmiňme třeba další osobu Mgr. MARTIN DZINGEL. Martin Dzingel je prezidentem Shromáždění německých spolků v České republice, náměstí 14. října 1278/1, Smíchov, Praha 5, a kromě toho je Martin Dzingel členem Česko-německého diskuzního fóra, kam ho jmenoval exministr zahraničí Lubomír Zaorálek, a rovněž je Martin Dzingel i místopředsedou rady vlády pro národnostní menšiny. Tento Martin Dzingel vystoupil na ČRo Plus v pořadu Čeští Němci, ve kterém kritizoval kolektivní vinu a prosazoval odškodnění tří milionů Němců, kteří byli prý potrestáni. Jenomže Martin Dzingel vystoupil na ČRo Plus před návštěvou Angely Merkelové v srpnu 2016. To je ale načasovaná náhoda, že?

Angela Merkel a Bernd Posselt

V souvislosti s Angelou Merkelovou si ocitujme několik výroků. V roce 2012 na 63. sjezdu SL prohlásil mimo jiné pan Posselt: “Jsem velice vděčen, strašně šťasten, že spolková kancléřka před několika týdny při pouze čtyřhodinové návštěvě Prahy, kde se muselo především jednat o otázkách Eura a měny, přesto vyslovila naše přání o přímých rozhovorech.” Další citace z dopisu pana Posselta: “Spolková kancléřka nám sdělila, že vidí nadějně, že v příštích letech budou uskutečněny kroky směrem k dialogu. Za to děkuji spolkové kancléřce, že v tomto poskytla podporu bavorskému patronovi.” Tady jasně vidíme, jak Angela Merkelová otevřeně podporuje sudetoněmecký Landsmanschaft a prosazování jeho agendy v ČR.

Kroky směrem k dialogu pozorujeme dnes a denně, potomci odsunutých i neodsunutých Němců, kteří převzali názory SL učí na českých školách a univerzitách, jsou v parlamentu ČR, pracují jako krajští politici, točí filmy, pořádají akce pro českou mládež, píší knihy, publikují v českém tisku, a stávají se z nich vykladači pokřivené historie podle jejich pokřiveného pohledu. Jako je Jiří Padevět, ideový poradce Jiřího Drahoše, jako je Martin Dzingel, kterému se dostalo výsady vystoupit ohledně odškodnění Němců na ČRo Plus shodou okolností před návštěvou Angely Merkelové v ČR v srpnu 2016, což jistě byla náhoda.

Bernd Posselt, šéf Sudetoněmeckého landsmančaftu.

Kromě všech výše zmíněných proněmeckých organizací, nadací a institutů existuje další spolek v ČR s názvem Spolek Němců a přátel německé kultury v ČR. Do února 2015 se tento spolek jmenoval Kulturní sdružení občanů německé národnosti ČR o.s., ale to bylo zřejmě příliš očividné, tak se přejmenovali na Spolek Němců a přátel německé kultury v ČR. Tento spolek sídlí na adrese Vocelova 602/3, Vinohrady, Praha 2. Účel spolku je následující: Spolek obyvatel německé národnosti a jejich přátel se zabývá historií a tradicemi Němců na našem území, nářečím a jazykem především v pohraničí.

Financování Spolku Němců a přátel německé kultury v ČR je zajištěno spolufinancováním přes Shromáždění německých spolků v České republice. Na dotacích v roce 2013 získali 393,186 KČ, v roce 2014 byly přijaté peněžní dary 271,429 KČ, přijaté členské příspěvky 205,581 KČ, a přijaté dotace 191,000 KČ. Ve stanovách tohoto Spolku Němců a přátel německé kultury v ČR přijatých 14. prosince 2016 se například můžeme dočíst: “Spolek usiluje o takovou národnostní politiku, která má za cíl rozvíjení národní identity Němců Čech, Moravy a Slezska. Usiluje o rehabilitaci těch německých občanů, kteří v minulosti na území ČR byli jakýmkoli způsobem pronásledováni nebo diskriminováni, ale rovněž o rehabilitaci těch příslušníků jiných národností v ČR, kteří byli postiženi stejným způsobem.”

Potom tu máme ještě další sdružení Nadace Bernarda Bolzana, Vyšehradská 320/49, Praha 2. Jedná se o tu nadaci, která spolu se sdružením Ackerman Gemeinde spolupořádala každoroční českoněmecké setkání. Sídlí na stejné adrese jako Ackerman Gemeinde a jako Česká křesťanská akademie. Účel této nadace je následující: “Shromažďování finančních prostředků a jiných majetkových hodnot za účelem podpory: rozvoje česko – německých, česko – rakouských a česko – slovenských vztahů, zejména v oblasti kultury, historie a vzdělávání. Prohlubování porozumění mezi lidmi různých národností a národnostních skupin.”

Předsedou této nadace Bernarda Bolzana, Vyšehradská 320/49, Praha 2, byl samotný Dr. PETR PITHART, místopředsedou a zároveň zakladatelem nadace Bernarda Bolzana byl novinář a spisovatel JUDr. PETR PROUZA, druhým místopředsedou správní rady byl FRANZ OLBERT, Mnichov, Německo, který pracoval v německé Ackerman Gemeinde, a také v Česko-německém fondu budoucnosti. Členy nadace byli sociolog a politolog Dr. VÁCLAV HOUŽVIČKA, který rovněž působil v Česko-německém fondu budoucnosti, ale kromě toho 15 let vedl výzkumný tým České pohraničí v Sociologickém ústavu Akademie věd ČR a také byl mezi lety 1998 až 2004 členem Koordinační rady česko-německého diskusního fóra, dále ve správní radě nadace Bernarda Bolzana působí REINHOLD MACHO. Jedná se o německého regionálního politika a starostu města Furth im Wald, Německo. Revizorem této nadace Bernarda Bolzana byl katolický kněz a sudetoněmecký rodák, ANTON OTTE, Norimberk, Německo. Právě Anton Otte založil českou kancelář Ackerman Gemainde a zároveň byl revizorem Nadace Bernarda Bolzana, spolu s Petrem Pithartem. Propojení se nám utužují a zpevňují s každým jménem. Anton Otte byl také jmenován vyšehradským kanovníkem, stal se také místopředsedou komise pro vyhnance, kterou zřídila německá biskupská konference a v roce 1996 byl vyznamenán řádem Tomáše Garigue Masaryka.

Další spolek, který působí v ČR, je Německý školní spolek v Praze, Skuteckého, Řepy, Praha 6. Dále tu máme Německý mládežnický klub v ČR se sídlem v Praze, dále Německá školská jednota v Čechách, Moravě a Slezsku Smetanovo náměstí 1857, Havlíčkův Brod, potom v ČR působí Německá škola v Praze s.r.o.zahraniční škola a gymnázium s příznačnou adresou Schwarzenberská 700/1, Praha 5. Mimochodem jeden z předmětů podnikání je následující: provoz zahraniční mateřské školy, základní školy a gymnázia s výukou v německém jazyce.

Takže, když chcete mít německou výchovu od tří do 19 let kompletně izolovanou v německém jazyce, nemuset se obtěžovat s češtinou, máte tuto možnost přímo v ČR. Jednatelkou je JITKA ŠPETOVÁ a společníkem je Stiftung Deutsche Schule Prag z Hamburku v Německu, nebo třeba Deutsch-Tschechische Gesellschaft, čili německo-česká obchodní společnost sídlící rovněž v Německu. Zajímavé ale je, že ještě dříve, konkrétně od června 1997 do února 1998, byl jednatelem této německé školy šlechtic JOHANNES LOBKOWICZ. Tentýž Johannes Lobkowicz, který zaslal 28. února 2018 rovných 20,000 KČ iniciativě Milion chvilek studentského tria Mikuláš Minář, Benjamin Roll a Martin Vrba a tato neziskovka Milion chvilek koordinovala celorepublikové protesty proti Andreji Babišovi a Zdeňku Ondráčkovi 5 března 2018. To jsou věci, že?

Jako poslední tu máme ještě společnost SKS – Informační středisko Praha s.r.o. Tomášská 21/14, Praha 1, která má na starosti reklamní činnost a marketing ohledně mediálních výstupů a tzv. průzkumů veřejného mínění, stejně tak má tato společnost v předmětu podnikání vydavatelské a nakladatelské činnosti, čili materiály, publikace, knihy, brožury, příručky, tiskoviny, noviny, periodika vše kolem sudetoněmecké lobby v ČR, ale také další předmět podnikání této společnosti je činnost informačních a zpravodajských kanceláří. Jednatelem této společnosti SKS – Informační středisko Praha s.r.o. je PETER BARTON s trvalou adresou v Mnichově v Německu, druhým jednatelem je RUDOLF KUČERA. Společníkem je společnost Sudetendeutsche Verlags-Gesellschaft mit beschränkter Haftung z Mnichova v Německu.

Evropsky hodnotná sudetoněmecká nezisková klika v Praze

Neziskový sektor se v tomto procesu rovněž výrazně podílí. Zmiňme např. Evropské hodnoty Radko Hokovského, Jakuba Jandy a dalších protagonistů. Spolková zpravodajská služba BND v prosinci 2017 zařadila na svůj seznam sledovaných objektů v České republice think-tank Evropské hodnoty jako lobbingovou organizaci, která nebezpečně proniká a prorůstá do blízkosti diplomatických struktur německého velvyslanectví v Praze. Když si vezmeme organizace, které Evropské hodnoty podporují, např. Česko-německý fond budoucnosti Evropským hodnotám v roce 2014 věnoval 60,000 Kč nebo Konrad Adenauer Stiftung 172,557 Kč, tak nám to nabízí vcelku věrný obraz o zpravodajské hře, kterou hrají Evropské hodnoty ve směru k německé ambasádě v Praze. Propojení Josefa Zieleniece na Radko Hokovského jsme probrali dříve.

Evropské hodnoty s podporou Konrad Adenauer Stiftung.

A jako další utužování česko-německého dialogu jako další hřebík do rakve jsme se dočkali 15. února 2017, kdy v Bruselu ministři obrany Martin Stropnický a Ursula von der Leyen podepsali na schůzce NATO v Bruselu novou dohodu. Německý Bundeswehr se stane vedoucí armádou NATO v Evropě a jedna brigáda české armády se dostane pod přímé německé velení. Stejnou smlouvu podepsalo kromě nás i Rumunsko. Za příklad nám Němci dávají Holandsko, které má pod německým velením již dvě třetiny své armády. 4. brigáda rychlého nasazení Žatec je tak pod přímým velením německého Bundeswehru, konkrétně 10. ozbrojené divize. Jde konkrétně o tyto prapory: 41. motorizovaný prapor Žatec, 42. motorizovaný prapor Tábor, 43. výsadkový motorizovaný prapor Chrudim a 44. lehký motorizovaný prapor Jindřichův Hradec.

Můžeme citovat i další příklad postupného salámového přibližování a slaďování českých resortů jednoho po druhém s těmi německými, protože po armádě tu máme policii. Od 1. října 2016 platí mezi českými a německými policisty nová dohoda o spolupráci. Nově například získají smíšené hlídky v případě nutnosti stejné pravomoci na území obou států. Dohoda také upravuje možnost operativního nasazení policistů na území druhého státu. Například umožňuje zásah na území druhého státu bez předchozího upozornění. Novinkou je také to, že pokud budou třeba němečtí policisté někoho pronásledovat až do Česka, můžou ho u nás i zatknout. Smlouva také vymezuje 10 km pásmo od hranic na kterém mohou policisté v případě nutnosti zasáhnout, samozřejmě bez předchozího upozornění kolegů ze sousedního státu.

České salámové poněmčování? Wunderbar!

Už vidíme, co znamená postupné salámové sbližování k Německu? Tu armáda, pak chvilku nic, abychom skutečnosti vstřebali, zanadávali si, pak za rok policie, zase chvilku nic, ať to strávíme, potom Česko-německý fond budoucnosti vozí k nám migranty a stejně naše školáky do Německa, kde jim předvádí migranty, což se děje průběžně, potom neziskovka Sdružení pro integraci a migraci v čele s ředitelkou Magdou Faltovou začne vybízet a nabádat Čechy k pronajímání vlastních ubytovacích kapacit pro migranty přesně tak, jak se to děje v Německu s penziony, hostely, nebo i samostatnými pokoji v rodinných domech.

A zase postupně salámově, abychom to vstřebali, strávili, zanadávali si, chviličku si dají pohov, než příjdou zase s nějakým jiným resortem, který bude tzv. spolupracovat s německými kolegy z téhož resortu, což bude slavnostně vydávané za spolupráci, ale fakticky jde o slaďování české legislativy k německé, o synchronicitu, o kopírování procesů německého modelu. Ať jde o armádu, ať jde o policii, ať jde o ministerstvo kultury, ať jde o vládní poradce expremiéra a exministra zahraničí, ať jde o fondy a nadace, ať jde o neziskovky přebírající tentýž německý model. Takto postupně, krůček po krůčku probíhá v praxi ono takzvané přibližování k Německu.

Vykreslili jsme si konkrétní vazby, uvedli jsme si spolky, organizace, nadace, instituty, které lobbují za německou otázku odškodnění, které vštěpují nám Čechům pocit viny za jakési odsunutí Němců, které ale bylo dohodnuto na základě platných mezinárodních smluv, a vykreslili jsme si také přesné personální vazby a napojení na exponované české politiky, nebo přímo samotné politiky, univerzitní reprezentace přijímající štědré peníze z německých fondů, preláty, církevní hodnostáře, představitele neziskového sektoru, a v neposlední řadě i politiky. Pokud bychom si to měli sumarizovat a zrekapitulovat, v ČR působí následující proněmecké nadace, organizace, spolky a instituty:

1. Ackermann-Gemeinde,


2. Seliger Gemeinde,


3. Česko-německý fond budoucnosti,


4. Společnost pro dějiny Němců v Čechách,


5. Česko-německý institut Collegium Bohemicum v Ústí nad Labem,


6. Německý kulturní spolek Region Brno,


7. Německý jazykový a kulturní spolek Brno, z. s.


8. Sudetoněmecké krajanské sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku,


9. Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku,


10. Centrum Adalberta Stiftera v likvidaci,


11. Jungbauerův šumavský vlastivědný spolek,


12. Spolek Němců a přátel německé kultury v ČR,


13. Nadace Bernarda Bolzana,


14. Ústav Oráče z Čech pro česko-německo-židovský a evropský dialog, z. ú.,


15. Německý školní spolek v Praze,


16. Německý mládežnický klub v ČR,


17. Německá školská jednota v Čechách, Moravě a Slezsku,


18. Německá škola v Praze s.r.o. zahraniční škola a gymnázium,


19. SKS – Informační středisko Praha s.r.o.,


20. Nadace Friedricha Eberta,


21. Goethe institut.

Zaznamenáváme ale i státní instituty v Německu např.

• Institut pro kulturu a dějiny Němců ve východní Evropě na Univerzitě Heinricha Heineho v Düsseldorfu


• Spolkový institut pro kulturu a dějiny Němců ve východní Evropě v Oldenburgu a mnoho dalších, ale setrvejme u ČR.


• České centrum Berlín


• České centrum Mnichov


• Česko-německé diskuzní fórum


• Česko-německý strategický dialog

Také zaznamenáváme celou škálu německých fondů, které prostřednictvím na ně navázaných českých neziskovek protlačují do hlav dětí ve školách tvrdou brutální multikulturní agendu německého typu.

• Hanns Seidel Stiftung Václavské náměstí 1306/55, Nové Město, Praha 1, s ředitelem MARTIN KASTLER, nar. 18. června 1974 Penzendorfer Strasse 15, Schwabach, Německo,


• Konrad-Adenauer-Stiftung Jugoslávská 620/29, Vinohrady, Praha 2, s ředitelem zastoupení v ČR Matthiasem Barnerem


• Friedrich-Naumann-Stiftung na stejné adrese jako Konrad-Adenauer-Stiftung, tedy Jugoslávská 620/29, Vinohrady, Praha 2, anebo


• Heinrich Böll Stiftung Opatovická 1901/28, Nové Město, Praha 1, s ředitelkou EVA ANDREA VAN DE RAKT,


• Friedrich-Ebert-Stiftung, e.V. – zastoupení v České republice Zborovská 716/27, Smíchov, Praha 5, ředitelkou je ANNE SEYFFERTH


• Evropská nadace R.M.R. – EUROPÄISCHE R.M.RILKE STIFTUNG Drbohlavy 24, Vlásenice, Pelhřimov, předsedou správní rady je Dr. JIŘÍ KOSTELECKÝ


• Nadace Brücke/Most – Stiftung, organizační složka Rašínovo nábřeží 383/58, Nové Město, Praha 2, s adresou sídla v Drážďanech, Reinhold-Becker-Strasse 5. Oprávněnou osobou jednat je Dr. STEPHAN NOBBE. Účel nadace je následující: Podpora spolupráce mezi Německem a Českou republikou v oblasti kultury; podpora vzdělávání občanů a profesní vzdělávání včetně pomoci studentům; podpora setkávání Němců a Čechů, výměna informací o jejich zemích stejně jako vzdělávacích míst s účelem podporovat porozumění mezi německým a českým národem; podpora výzkumu v oblasti německo-českých vztahů a jejich vědeckého zpracování.

Tyto německé fondy sponzorují řadu českých neziskovek třeba Asociaci pro mezinárodní otázky (AMO), Agora Central Europe společnost pro demokracii a kulturu, nebo Evropské hodnoty. Konrad-Adenauer-Stiftung podporuje i české státní instituce jako sociologický ústav Akademie Věd ČR, nebo ústav pro českou literaturu Akademie Věd ČR, ale tyto německé fondy podporují také české univerzity, jako je Masarykova univerzita, Karlova univerzita nebo řadu projektů Západočeské univerzity, hovořím o Česko-německém fondu budoucnosti. Konrad-Adenauer-Stiftung se potom větví do vyšších pater, protože je partnerem Otevřené společnosti tedy Open Society Fund Praha George Sorose.

Open Society Fund Praha George Sorose každoročně pořádá soutěž Novinářská cena, kde kromě hlavní komise fungují tří nebo čtyřčlenné poroty hodnotící jednotlivé kategorie, za které jsou novinářské ceny udíleny. Jedna z takovýchto kategorií nese název Nejlepší reportáž. A v porotě pro tuto kategorii najdeme třeba Silja Schultheis, která působí v Česko-německém fondu budoucnosti, a zároveň hodnotí novinářské ceny v jedné z porot Open Society Fund Praha George Sorose. Kromě Česko-německého fondu budoucnosti tu máme další kategorii Cena za regionální žurnalistiku (ve spolupráci s Konrad Adenauer Stiftung). Opět totální střet zájmů, kdy jsou ceny udělovány novinářům nebo historikům jako David Kovařík v roce 2015, o odsunu Němců z Brna, když v porotě soutěže Novinářská cena Open Society Fund Praha sedí Silja Schultheis z Česko-německého fondu budoucnosti spolupráce je vedena s Konrad Adenauer Stiftung a udílejí ceny novinářům a historikům píšící příznivě o odsunu Němců z Brna!

Mimo téma tohoto článku si vás dovoluji pozvat k pravidelnému poslechu mého pořadu na Svobodném vysílači CS. Probereme aktuální témata z domova i ze světa. Všichni jste srdečně zváni k poslechu.

Záznam pořadu ZDE.

-VK-
Šéfredaktor AE News