Autor článku poukazuje na fakt, že mnoho lidí bere antibiotika, aby tím léčili minoritní onemocnění, jako například bolest v krku či rýmu. Ovšem pouze málo lidí si uvědomuje, jak to může ovlivnit bezpečnost celého světa.

Bakterie si totiž umějí vytvořit rezistenci na antibiotika díky evolučním procesům, což odráží darwinovské „přežití toho nejsilnějšího", píše autor článku a dodává, že když lékaři předepisují léky, aby bojovali se zákeřnými nemocemi, jistá část bakterií vždy najde způsob, jak přežít. Lékaři reagují tak, že předepisují stále silnější léky, bakterie se stávají neustále odolnějšími, tvoří si rezistenci vůči antibiotikům a následně se rozšiřují.

Jedna ze zpráv britské vlády například upozorňuje na fakt, že rezistentní nemoci by mohly zabíjet 10 milionů lidí ročně v roce 2050, pokud běžné infekce a nemoci začnou být neléčitelné a farmaceuti nevyvinou dostatečně rychle nové léky.

Jedná se o problém, který již začal ohrožovat každodenní léčení běžných infekcí a ran. Pokud bakterie začnou být více rezistentní na antibiotika, tak mnoho rutinních aspektů moderní medicíny přestane být možné provádět, píše Foreing Policy.

Autor uvádí, že rezistence začala být problémem, jelikož v poslední době došlo k exponenciálnímu růstu spotřeby antibiotik, a to jak na Západě, tak i v rozvojových zemích. Přičemž výskyt rezistence vůči antibiotikům má rovněž za následek růst poptávky po antibioticích, jelikož lékaři musejí předepisovat silnější antibiotika pacientům, kteří jsou infikováni rezistentní bakterií.

„Nemoci, které kdysi byly léčitelné pětidenním užíváním jednoho druhu tablet, nyní vyžadují několikatýdenní léčení se dvěma či třemi druhy různých antibiotik," píše autor.

Lékaři a zákonodárci ale začínají být v této oblasti aktivní. Evropská unie zakázala v roce 2006 přidávat do zvířecího žrádla antibiotika, USA tento krok učinily v roce 2017. Mnoho zemí zpřísňuje pravidla pro předepisování antibiotik, aby snížily množství předepisování těchto léků proti virovým onemocněním, kde jsou neúčinná, píše portál.

Problém rezistence vůči antibiotikům je třeba řešit globálně, jelikož „ve světě, kde každý může doletět za 15 hodin z Šanghaje či Bombaje do New Yorku a přivést sebou rezistentní bakterii", se musejí zapojit i země jako Čína a Indie, nestačí, aby byl aktivní v této otázce pouze Západ, dodává FP.