Jejich nalezením ale celé „dobrodružství" nekončí. Před záchranáři stojí těžký úkol. Je třeba rychle vyřešit, jak chlapce a trenéra z jeskyně dostat, všechny cesty ven jsou totiž zatopené. Celou tuto událost sledují samozřejmě i čeští speleologové, kterých se Sputnik zeptal, mají-li se návštěvníci českých jeskyní obávat podobné situace. Ze slov ředitele Správy jeskyní České republiky RNDr. Jaroslava Hromase vyplývá, že návštěvníci Moravského krasu a Koněpruských jeskyní se mohou v poklidu kochat všemi stalaktity, stalagmity a dalšími jeskynními pozoruhodnostmi.
„Naše Správa jeskyní ČR pečuje o 15 jeskynních systémů, z nichž 14 je zpřístupněno veřejnosti. Všechny zpřístupněné jeskyně (pouze zpřístupněné!) jsou pod přísným dozorem Obvodních báňských úřadů a podle předpisů jsou pro ně vypracovány tzv. havarijní plány. V nich jsou variantní řešení všech možných druhů havárií v podzemí, obdobně jako je tomu na příklad v dolech. Většina zpřístupněných částí těchto jeskynních systémů je v bezpečné výšce nad hladinou podzemních vod a jejich životu nebezpečné zaplavení při průtrži mračen nehrozí. Jediný podzemní tok, který musíme bedlivě hlídat je právě podzemní Punkva s lodní plavbou. Zde průběžně monitorujeme stav hladiny, kterou můžeme regulovat systémem stavidel. Současně sledujeme meteorologickou situaci a máme informace o vodních stavech na povodí zdrojových přítoků. V případě, že se hladina blíží limitované úrovni, plavba se zastavuje, a to preventivně s dostatečnou časovou rezervou," odpovídá Hromas na otázku, zdali jsou české jeskyně bezpečné.
„Kras je specifická oblast, budovaná převážně vápenci či podobnými rozpustnými horninami, ve kterých voda svoji korozivní (rozpustnou) a erozivní (mechanickou) silou vytváří jeskyně a jeskynní systémy. Do nich odtéká voda z povrchu různými závrty, hltači a ponory a vytváří v nich podzemní potoky a říčky. Funkce tohoto krasového systému se dá dobře přirovnat k funkci městského kanalizačního systému. Tak, jako ve městě, i v krasu déšť velmi rychle mizí v podzemí, zaplňuje jeskyně a zvedá hladinu podzemních toků nebo vytváří toky dočasné. Zcela zatopené prostory vytvoří tzv. vodní sifony (jako v thajské jeskyni), a izolují od sebe suché části jeskyní nebo vyšší nezaplavená patra. Ty jsou nadějí pro přežití osob, které voda zastihla. Protože se jedná o průtok vody volnými kanály, je takový nástup záplavy velmi rychlý, v podobě kalné vlny, plné nejen bahna a písku, ale i kamenů, které mohou člověka doslova utlouct," uvádí Hromas.
V současné chvíli v Thajsku probíhá závod s počasím, protože se blíží období dešťů, které bezpochyby opět začne zvedat hladinu vody v jeskyni. Záchranáři v současné chvíli počítají se třemi varianty záchrany dvanácti chlapců a jejich trenéra. Buď se podaří vodu odčerpat, aby chlapci mohli z jeskyně opět vyjít. Hledá se i jiný východ z jeskyně, ale jelikož jsou chlapci téměř kilometr pod povrchem země, je to asi skeptická varianta. Poslední a nejnebezpečnější variantou je potápěčský výcvik všech osob v jeskyni a následné proplavání jeskyně, tady ale nastává problém v tom, že údajně chlapci neumí ani plavat. Takový výcvik by tak podle odhadů mohl trvat i čtyři měsíce…
Nyní čerpadla odčerpávají 1,5 cm vody za hodinu. Mezitím český premiér Andrej Babiš nabídl pomoc, když chtěl do Thajska vyslat čerpadla Sigmy Group, které jsou údajně nejlepší na světě. Jedno toto čerpadlo by zvládlo odčerpat 400 litrů vody za sekundu. Dnes by do Thajska měli dorazit dva čeští hasiči, aby prozkoumali, jak Česká republika může pomoci.
Tato extrémní situace už má i první oběť. Jeden z potápěčů ztratil pod vodou vědomí a záchranářům už se ho nepodařilo zachránit.