Vy se již velmi dlouho zabýváte centrálními bankami. Říkáte o nich, že se jedná o čtvrtý typ moci ve státě (spolu se zákonodárnou, výkonnou a soudní), ale velmi málo, prakticky vůbec, se o nich nehovoří. Shrňte prosím, o co se jedná. A jak si vysvětlujete fakt, že o centrálních bankách je ve společnosti tak málo slyšet?
Víte, nejdůležitější podmínkou pro zachování a upevnění moci je absence informací o charakteru moci samotné. To je nejdůležitější deviza pro to, aby skuteční vládci světa ho měli pod kontrolou.
Centrální banky studuji již velmi dlouho. Nyní mi vyšla dvojdílná kniha o centrálních bankách. Já jsem se v tom již zcela zorientoval. Ovšem z toho důvodu, že naše školství se vytvářelo na základě objednávky „pánů peněz" (хозяева денег) — jak já jím říkám — tak díky tomu lidé za posledních sto dvě stě let přestali mít představu o tom, jak vůbec funguje svět, a hlavně společnost, a v této společnosti hlavně finanční část této společnosti. Mezi lidmi existuje představa o tom, že centrální banka je instituce, která provádí jen emisi peněz a občas se stará o zajištění stability těch peněz, které emitovala.
Legalizace lichvy a úroků a vytvoření speciální instituce, která by vytvářela tyto peníze za úroky, to je opravdová podstata buržoazních revolucí. Parlament, to není nic víc než pouhá dekorace, která přikrývá skutečnou instituci. Říkám, že centrální banka je čtvrtý druh moci. Čtvrtý v seznamu, podle své důležitosti ale je to nejhlavnější, první instituce. To je opravdová vláda.
Pokud se dnes podíváme na události ve světě z tohoto pohledu, tak mnoho pochopíme. Například nyní proběhly 24. 6 volby v Turecku. Erdogan zvítězil, získal více než 52 % hlasů. Já pozorně sleduji události v Turecku, a se všemi nesrovnalostmi a nedůslednostmi Erdogana, v jedné otázce je dostatečně důsledný — snaží se postavit na své místo centrální banku. Centrální banka, jakmile pocítila nebezpečí, se snažila házet Erdoganovi klacky pod nohy. Nepodařilo se jim to ale. Já si Erdogana nijak neidealizuji, všichni známe jeho silné a slabé stránky, ovšem v otázkách centrální banky projevuje dostatečnou tvrdost.
Na prstech jedné ruky můžu vyjmenovat politiky, kteří se snažili dosáhnout toho, aby oni vládli své zemi, a ne centrální banky. Například Viktor Orbán v Maďarsku. Na začátku tohoto desetiletí, když se v Maďarsku projednávala nová ústava, tak tam bylo napsáno, že centrální banka není žádná „nezávislá instituce", ale část výkonné moci. Neumíte si představit, jaká hysterie začala v Bruselu a Evropské centrální bance! Někdo se opovážil vztáhnout ruku na to nejsvětější ze všeho svatého. Orbán musel udělat krok zpět, na nějakou dobu. Já si myslím, že Viktor Orbán překrásně chápe, že skutečným prezidentem země se stane jen tehdy, až bude mít kontrolu nad centrální bankou.
Toto je jen velmi obecné popsání problému. Aby bylo možné vše vysvětlit našim čtenářům, je potřeba mnoho hodin a vůbec — přestavět představu o fungování našeho současného světa, a to je dostatečně složitá práce možná i na celý život.
Když hovoříte o změnách představ o fungování světa, tak máte na mysli hlavně změny ve školství?
Ano, také! Vzdělávací systém je zcela pod kontrolou pánů peněz. Já 45 let přednáším na univerzitách, přednášel jsem i v USA. Ze své pozice již mohu dělat závěry o tom, jak tento systém funguje. Přirozeně, páni peněz se hlavně snaží kontrolovat média, školství a politiky. Jak řekl ve své době Rothschild: Dejte mi možnost tisknout peníze a bude mi úplně jedno, kdo jaké zákony píše. To je cynismus, jenž naprosto přesně popisuje podstatu dnešního finančního systému.
Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce.