Vera Cholodnaja (1893-1919)

Tato královna filmů byla natolik populární a oblíbenou herečkou v předrevolučním Rusku, že i její fanoušci byli připraveni nosit na rukou auta, v nichž herečka jezdila. Taková příhoda se stala na jednom z hereččiných turné ve městě Jekatěrinoslavl (dnešní Dnipro). Vera Cholodnaja zahynula ve věku 25 let v Oděse, kam přijela poté, co v Rusku vypukla občanská válka. Existují dvě verze vysvětlující její záhadné úmrtí. Podle první verze podlehla španělské chřipce. Druhá verze však zastává názor, že byla otrávena příslušníky bezpečnostních sil generála Děnikina kvůli svým prosovětským názorům.

Alla Nazimova (1879-1945)

Nejvýstřednější herečka ruského němého filmu Alla Nazimova se stala také nejlépe placenou hollywoodskou herečkou své doby.

V roce 1904 odjela Nazimova s divadelní společností, v níž v té době pracovala, na turné do Evropy a poté i do USA. Turné trvalo 18 měsíců a během této cesty si herečka uvědomila, že chce zůstat v Americe.

Poté, co zazářila v muzikálu War Brides v divadle na Broadwayi, se stala extrémně populární. V roce 1916 byl natočen stejnojmenný film, ve kterém si herečka zahrála hlavní roli, za kterou byla placena více než ostatní herci. Její honorář činil 13 000 dolarů za týden.

Galina Kravčenko (1905-1996)

Herečka se stala známou zejména po svém debutu ve filmu Aelita v roce 1924. Její úspěšná herecká kariéra ovšem netrvala moc dlouho. Když se provdala za Alexandra Kameněva, syna Lva Kameněva, jehož celá rodina se v 30. — 40. letech stala obětí represí, musela na film zapomenout. Až v 50. letech se mohla opět vrátit na scénu, hrála však jen nevýznamné role.

Olga Čechova (1897-1980)

Olga byla neteří známé ruské herečky a manželky proslulého ruského spisovatele Antona Čechova Olgy Knipper-Čechové.

V roce 1920 Olga Čechova imigrovala do Německa, kde se jí podařilo rozjet úspěšnou kariéru filmové herečky. Podle informací byl jejím velkým fanouškem i Adolf Hitler a měla úzké vztahy se špičkou nacistického Německa. Jediný Heinrich Himmler ji však považoval za sovětského špiona. Když ji přišel zatknout, potkal u ní samotného Hitlera, který s herečkou pil čaj. Čechova přežila také zadržení sovětskou vládou. V roce 1945 ji dopravili kvůli výslechu do Moskvy a poté jí zase dovolili odjet do Berlína. Právě to se stalo příčinou teorie, že Čechova byla dvojitou agentkou.

Vera Karalli (1889-1972)

Před tím, než se stala herečkou, byla Vera Karalli úspěšnou sólistkou ve Velkém divadle. Účastnila se známých představení ruského baletu, které v Evropě organizoval Sergej Ďagilev. Její herecká kariéra započala v roce 1914 a Karalli se ihned stala jednou z nejvýraznějších ruských hereček němého filmu.

Po revoluci odjela z Ruska. Pracovala v Litvě, Rumunsku, Francii a Rakousku, kde vedla hodiny baletu.