„Když poslouchám vyčítavý tón některých publicistů kvůli tomu, že KSČM spoluvládne, tak se ptám, kdo z dnešních pokrokových intelektuálů se kriticky zamyslel nad tím, proč sametoví revolucionáři let 1989-90 Komunistickou stranu nezakázali," napsal politolog.

Následuje citát z knihy Petra Pitharta Devětaosmdesátý, ve kterém Robejšek poukázal na část, kde autor knihy říká, že KSČ tehdy nebyla zakázána, jelikož by to v kontextu tehdejších událostí byl „projev slabosti".

Sám Pithart věřil, že daleko lepší, než komunistickou stranu zakazovat, je porážet ji ve svobodných volbách.

„Nebyl jsem na ni (otázku — red.) ani trochu připraven, nikdy nikde do té doby jsme o možnosti zákazu KSČ nemluvili. (…) Pak jsem do hrobového ticha toho obrovského prostoru řekl, co mně přišlo naprosto spontánně na mysl jako sukus mé životní filosofie, jako extrakt mé disidentské zkušenosti, totiž že si myslím, že daleko lepší než je zakázat, by bylo porážet je ve svobodných volbách," cituje Robejšek Pitharta v části, kde hovoří o besedě Václava Havla a členů Občanského fóra s brněnskými studenty, které se Pithart také účastnil, na níž padla otázka o zákazu KSČ.

Politolog následně vyjádřil názor, že lidé, kteří se v roce 1989 chovali příliš mírně a nerevolučně, nesou v dnešní době část odpovědnosti za to, že komunisté mají opět značný politický vliv.

„Podle mého názoru nesou ti, kteří se tehdy chovali hodně sametově, ale ani trochu revolučně, část odpovědnosti za dnešní politickou konstelaci," uzavřel Robejšek svůj post.

Na svém blogu, kde se celé otázce věnuje hlouběji a zadává aktérům tehdejší doby otázky na tělo, říká, že „by bylo velmi zajímavé dozvědět se podrobnosti o roli, kterou v této věci sehrál Václav Havel".