Radim Valenčík
6.7.2018 blog autora
Mnohem důležitější, než by se na první pohled mohlo zdát:
Jedna z částých připomínek, které jsem dostal k minisérii o reformě penzijního systému, zněla: "K čemu prodlužovat dobu zaměstnání starých lidí, když pak zabírají místo mladým?!"
Připomínka nepochybně podnětná. Odpovídal jsem na ni již dříve, pokusím se dřívější odpověď nejen připomenou, ale též co nejsrozumitelněji objasnit, o co jde.

Na půdě vědy stojí otázka takto:

- Je mezi zaměstnáním starých a mladých lidí substituční či komplementární vztah? (Tj. vytlačuje zaměstnání starých lidí mladé lidi z pracovních pozic, nebo naopak zaměstnání starých lidí rozšiřuje příležitost pro zaměstnání mladých?)

A protože jsme na půdě vědy, můžeme tuto otázku ještě konkretizovat:

Ve kterých případech a za jakých podmínek je mezi zaměstnáním starých a mladých lidí substituční vztah a ve kterých případech a za jakých podmínek je mezi zaměstnáním starých a mladých komplementární vztah?

Pak můžeme různé konkrétní příklady identifikovat, třídit, zobecňovat. Prostě dělat s empirickým materiálem to, co má věda dělat.

Dospějeme zhruba k tomuto závěru:

Tam, kde hraje důležitou roli pozice a není důležitá výkonnost, tam, kde převažují vertikální vztahy, tam je mezi zaměstnáním starých a mladých lidí substituční vztah.

Tam, kde hraje důležitou roli horizontální spolupráce a je důležitá výkonnost, tam je mezi zaměstnáním starých a mladých lidí komplementární vztah.

Substituční vztahy mezi zaměstnáním starších a mladších lidí jsou významné zejména v tvůrčích týmech, kde je optimální složení tří až čtyř generační. Kdo měl tu příležitost či spíše štěstí někdy v takovém týmů působit, ví, že si starší lidé i v dosti vysokém věku udržují mimořádně vysokou invenční a inovační aktivitu. Věk přes 80 let je ideální pro vklad nejvýznamnějších myšlenek obrostlých životními zkušenostmi do týmového tvůrčího procesu. Ti, kteří působí v našem týmu, vědí, jak velké zásluhy v něm má např. V. Pavlát, M. Vlach, M. Jiřina, K. Hušner a další.

Realizace nejvýznamnějších změn v technologické oblasti (automatizace, informatizace, aplikace umělé inteligence, lokalizace produkce s využitím nanotechnologií) budou stále více vyžadovat rozšířování tvůrčí týmové práce a její bezprostřední propojování s "koncovými" realizačními a kontrolními profesními výstupy. Proto objednávka na prodloužení doby produktivního uplatnění bude růst. Přesněji – ta země, která dokáže reagovat na výzvy, které odsud vyplývají, si bude schopna zajistit atraktivní budoucnost. V našem středounijním prostoru k tomu máme poměrně příznivé předpoklady.

P. S. Ti, kteří vidí jen aspekt mezigenerační rivality jsou poznamenání tím, že je staří šíbři kdysi, nebo noví šibři dnes používají jako snadno manipulovatelné primitivy k dobývání pozic; vyznačují se omezeností projevující se mj. v tom, že nejsou schopni společenské dění chápat z historického nadhledu.

(Pokračování)