Odborník na vojenství Robert Farley na stránkách časopisu The National Interest vytvořil seznam největších armád, které budou dominovat světu v roce 2030. Svůj výběr postavil na třech kritériích: zdroje včetně nejnovějších technologií, politická podpora, která zároveň neomezuje nezávislost ozbrojených sil, a bojové zkušenosti spolu s náležitým výcvikem.

Spojené státy

Nejsilnější pozemní armádu v roce 2030 budou mít stále Spojené státy. Americké ozbrojené síly snadno porazily iráckou armádu v roce 1991 a opět v roce 2003. Mají přístup k těm nejnovějším technologiím a nadále budou čerpat z obrovského rozpočtu.

Kromě toho, jak podotýká autor, americká armáda získává zkušenosti z 15 let nepřetržité války proti terorismu, která je od dob indiánských válek nejdelší válkou v amerických dějinách. Nicméně tak dlouho trvající konflikt může hrozit armádě vyčerpáním, varuje autor.

Čína

Další největší a nejvyspělejší armádu bude mít nejspíše Čína. Od roku 1990 prochází Čínská lidová osvobozenecká armáda razantní modernizací. Čína má sice vojenský rozpočet menší než USA, má však přístup k takřka neomezeným lidským zdrojům a k neustále vyspělejším vojenským technologiím. Stát uděluje obzvlášť velkou pozornost jejímu vývoji, nicméně soupeření mezi různými frakcemi komunistické strany na ni může mít negativní vliv. Kromě toho Čína od dob války s Vietnamem v roce 1979 nemá žádné bojové zkušenosti.

Seriózní vojenskou sílu bude v roce 2030 představovat i Francie. Ta nejspíše bude mít nejbojeschopnější ozbrojené síly v Evropské unii. Paříž nadále chce hrát významnou roli ve světové politice, proto politické vedení země bude podporovat investice do obrany. Těm svědčí i vyspělý vojensko-průmyslový komplex. Podle autora bude Francie čím dál více dominovat bezpečnostnímu systému EU. Navíc má francouzská armáda bohaté zkušenosti z operací v Afghánistánu a severní Africe, při kterých byly nasazeny jak regulární vojska, tak i elitní jednotky.

Indie

„Indická armáda se účastnila nejrůznějších operací na celém spektru intenzity," píše Farley. „Bojovala proti maoistickému povstání doma, proti povstání v Kašmíru, které podporuje Pákistán, a účastnila se mnoha dalších menších operací u sebe doma." Spolu s tím, jak podotýká autor, země je připravená i na plnohodnotnou válku s Pákistánem. Politické vedení země dále investuje do rozvoje vlastního vojensko-průmyslového komplexu.

Rusko

Po rozpadu Sovětského svazu ruská armáda prošla složitým obdobím transformace. Drolení sovětského vojensko-průmyslového komplexu a demoralizace armády spolu se zastaralou technikou a špatně vycvičenými vojáky se v 90. letech projevily v neregulérních válkách v Čečensku. Nicméně tak, jak ruská ekonomika začala růst, politické vedení země zvyšovalo investice do svých ozbrojených sil. V roce 2008 podle něj Rusko rozdrtilo gruzínskou armádu a v roce 2014 bez problémů obsadilo Krym.

„V roce 2030 zůstane ruská armáda stále nebezpečným a smrtonosným nástrojem, byť se bude potýkat s řadou problémů," píše autor. Podle něj v budoucnu může mít problém s přístupem k technologiím a lidským zdrojům.

„Nicméně ruští sousedé se budou nadále obávat velikosti a síly ruské armády," uzavírá Farley.