„Tahle ideologie nechápe potřebu rozmanitosti, chce mít vše stejné, nevidí, jak se na sebe v zrcadle dívají muž a jak žena. Nechápe odlišný svět dětí, lásku k národu, náklonnost k místu, historii a ráz lidské krajiny – čest a půvab vlasti, všechno, za co ještě stojí žít.

Ať už vědomě, nebo ne, je naštěstí taková negace odmítána milióny obyčejných lidí. Těch lidí, kteří rozmanitost světa vytvářejí svou prací, kteří milují ženu, protože je nemužská, a muže, protože je neženský, svůj dům a kostel, protože jsou nádherně odlišné, pole a zahrady, protože jsou osobní, a vlajky, protože jsou svaté. Tady nejde o lidstvo, ale o lidi. Jde o ctnosti lidské existence. Jde o lidský domov.

Hrozí nám, zvláště v Evropě, oligarchie pedantů, kteří chtějí ve jménu unie a sjednocování života všechno srovnat. A protože logika a jasné myšlení upadají, obávám se, že miliónům lidí nezbude nic jiného, než aby se řídili svým instinktem. Otázka je, zda se nedají zastrašit. Jde totiž o spor mezi agilním intelektem a ustrnulým davem.“

G. K. Chesterton