„Evropská unie se snaží přetáhnout Ukrajinu na svou stranu, ale činí tak velmi opatrně," uvádí pisatelka listu Il Foglio Micol Flamminiová. Brusel se neobává pouze korupce v zemi, ale také nedostatečně vyspělé demokracie. Tyto obavy jsou podle ní zcela oprávněné.

Novinářka tvrdí, že díky mezeře v asociační dohodě mezi EU a Ukrajinou byl Jurij Kosjuk schopen obejít evropská cla, která omezovala export. EU chtěla ochránit evropské farmáře a omezila import drůbeže z Ukrajiny. Ta mohla bezcelně vyvážet pouze drůbeží maso s kostí, zatímco kuřecí prsa, nejcennější část drůbeže, byla chráněna omezujícími opatřeními.

Ukrajinský oligarcha se však s těmito cly nechtěl smířit a hledal cestu, jak se dostat na evropský trh. Kosjuk vlastnící podnik MChP (Mironovskij chleboprodukt), který produkuje více než polovinu drůbežího masa na Ukrajině, našel geniální východisko. Do EU exportoval kuřecí prsa s kostmi křídel. Když se zboží dostalo do Evropy, tak se kost jednoduše odstranila. Na trh tak šla kuřecí prsa bez kostí, která konkurovala evropským výrobcům.

Díky této mezeře v dohodě se Kosjuk mohl vyhnout clům a dokázal tak zvýšit export drůbežího masa do Evropy. Novinářka dále uvedla, že v roce 2015 Ukrajina neexportovala do EU žádné drůbeží maso s kostí, v roce 2016 objem exportu již činil 3,5 tisíce tun a v roce 2017 se objem vyšplhal až na 27 tisíc tun.

„Kyjev postupoval v souladu s dohodou, ale narušil její myšlenku," píše Flamminiová. „Dohoda představovala pokus o sblížení se s Kyjevem. Měla mu poskytnout hospodářské možnosti a chtěla, aby pocítil ochranu a pocit sounáležitosti s blokem," tvrdí. Podle ní však Brusel takové chování neočekával.