Česká republika má na to, aby měla statut suverénního státu, který budou ostatní země plně respektovat. Tuto roli již úspěšně plnila pod názvem Československo za vlády prezidenta T. G. Masaryka v období mezi první a druhou světovou válkou.

Naše hnutí SPD se jasně vymezuje vůči diktátu Evropské unie, který podporují různými formami některé politické strany (Piráti ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09, STAN), a zajisté to nedělají nezištně. V popředí je větší závislost naší republiky a to hlavně na zdroje ekonomické (finance) a lidské (imigrace).

V rámci provedeného výzkumu společností Social Progress Imperative a společnosti Deloite v roce 2017 se Česká republika v rámci hodnocení kvality života umístila na 22. místě. Vycházelo se z dat o stavu společenského a ekonomického rozvoje, přístupu ke zdravotnictví či k základnímu vzdělání nebo úrovně životního prostředí. První skončili Dánové, druzí byli Finové, ale např. Islanďané, kteří skončili na třetím místě, Norové, kteří skončili na čtvrtém místě a Švýcaři, kteří skončili na pátém místě, nepatří mezi členské země EU.

V poslední době narůstají ve více zemích EU tendence, které naznačují nespokojenost s jejím fungováním. Jedná se o kritické názory vymezující se hlavně vůči tzv. diktátu Bruselu.

Kritické postoje se ozývají ve směru k integraci EÚ a na nežádoucí centralizaci politické moci Bruselu. Je to proto, že rozhodování v EU neprobíhá demokraticky, ale je určované těmi, kdo má ekonomickou sílu. Preferuje se myšlenka, aby politická moc byla vykonávána více z úrovně národních států, protože státy lépe znají své prostředí, občany, kulturu, zdroje a možnosti. Je třeba poukázat na to, že právo veta je v podmínkách EU důležité a mělo by se uplatňovat. Dále zaznívá, že je žádoucí, aby se preferovala větší spolupráce mezi státy, ale ne větší rozhodovací kompetence EU.

Již samotná Velká Británie provedla řadu analýz týkajících se EU, výsledkem kterých bylo vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Svůj odchod z EU postavila na deseti bodech, a to:

1. Zastavení odlivu financí (příspěvky Británie do společného rozpočtu EU neustále narůstají, odchodem z EU země ušetří);


2. Znovuobnovení plné svrchovanosti Westminsteru, kde Brity zvolení zástupci  hájí britské zájmy, raději než řídit se příkazy byrokratů, kteří nejsou ani voleni, ani není možné je odvolat;


3. Provádění britské zemědělské a rybářské politiky, která bude dostačující  a zároveň šetrná vůči přírodním zdrojům;


4. K opuštění evropského jednotného trhu, který velkým množstvím směrnic nedovoluje státu profitovat na vlastních průmyslových výhodách;


5. Odchodu, jelikož zůstávat v EU je nevýhodné, protože nejde o zónu volného obchodu, ale protekcionistickou celní unii;


6. Odchodu, protože EU je ovládána pouze Francií a Německem, navíc je zdůrazněno, že hlas Velké Británie po velkém rozšíření ještě zeslábne;


7. Odchodu, protože další setrvání v EU bude nejspíše znamenat přijetí jednotné měny a postoupení kontroly nad národním hospodářstvím Evropské centrální bance, která zachází s eurozónou jako jednotnou ekonomickou oblastí;


8. Odchodu, protože mimo EU je možné udržet kontrolu nad ozbrojenými silami a státními hranicemi;


9. Odchodu, protože EU přinutí Velkou Británii upustit od jedinečného, staletí udržovaného demokratického a právního systému;


10. Nesvazování a nezrazení budoucích generací tím, že Británie bude nadále postupovat své přírodní a finanční zdroje k dispozici EU.

U nás jsme vnímali diktát Bruselu v posledním období např. v implementaci bruselské zbraňové směrnice, ke které se odborníci vyjádřili např. slovy elitního policejního instruktora, podplukovníka Pavla Černého: „Rozhodnutí, která nám Brusel posílá, zavání spíše diktátem, než že bychom byli plnohodnotným partnerem v Evropské unii. Bohužel systém schvalování v Evropském parlamentu je takový, že nás velké země snadno a jednoduše přehlasují. Měli bychom si položit jednu otázku: Máme snad být do budoucna nějakým protektorátem?“

Podobným tématem je rozdělování kvót v souvislosti s imigranty, o kterém se stále ještě jedná, a zajisté bychom našli další.

Položme si na závěr otázku: Umožňuje taktovka Bruselu, abychom se chovali jako suverénní stát? Každý rozumný občan bude preferovat negativní odpověď.

Naše hnutí SPD prosazuje suverenitu České republiky a je přesvědčeno, že současná republika má potenciál, aby zaujímala přední místo v rámci sledovatelných ukazatelů v hodnocení zemí z celého světa i bez toho, že bude součástí současné neomarxistické Evropské unie.

Zdroj