Média přehánějí?

Zaprvé senátorka zdůraznila, že znásilnění muslimské ženy bylo pouze částí celého představení a nebylo to „nic brutálního". Podle senátorky lze Ježíše chápat spíše jako symbol, než jako biblickou postavu a základ křesťanského náboženství. Podle názoru senátorky to byl symbol koloniální Evropy.

„Té Evropy, která měla, řekněme, kolonie, která řadu zemí, co si budeme povídat, docela dost vysála, která se k řadě lidí rozhodně nechovala s povinnou úctou. Naopak jim dávala najevo, že jsou ‚untermench‘, podlidi."

Wagnerová zmínila, že tzv. slušní lidé, kteří vyjádřili svůj protest ještě na začátku hry, ani neviděli tohle představení celé. Ti, kdo zůstal po celou dobu na svých místech, přestože představení ho zasáhlo, vždy měli možnost odejít.

„To je docela masochistické, ne? Nechat se zraňovat úmyslně."

Wagnerová tvrdí, že je katoličkou, ale je zároveň milovnicí svobody umění a svobodné společnosti. Nevnímala tuto hru jako útok na křesťanského Boha. Právnička říká, že je třeba se spíše zamyslet nad tím, co se dělo v Jugoslávii v devadesátých letech, o těch masakrech a jejich příčinách.

Podle Wagnerové je jednou z funkcí umění provokace společnosti k nějakému zamyšlení.