Status Haleyové negativně ovlivnilo několik faktorů, tvrdí expert. Podle něho, i když není stále jasné, zda se velvyslankyně zúčastnila organizace summitu mezi Trumpem a Kim Čong-unem, nebo zda na něho obdržela pozvánku, byla její nepřítomnost na události velmi patrná. Navíc se nezúčastnila také dalšího symbolického momentu, tedy slavnostního otevření amerického velvyslanectví v Jeruzalémě.

Situace Haleyové se dramatický změnila ve srovnání s loňským rokem, kdy se jí podařilo zastínit takové úředníky, jako je bývalý tajemník Spojených států Rex Tillerson, bývalý poradce pro národní bezpečnost Herbert McMaster a ministr obrany James Mattis. Zatímco všichni tři byli „šedí kardinálové", Haleyová byla člověkem, který věděl, jak se chovat v mediálním prostoru. Během nedávné obměny personálu ve Washingtonu se ale ukázalo, že Haleyová je „zbytečným člověkem" v Trumpově týmu zahraniční politiky. 

Originalita Haleyové se mezitím někomu začíná zdát nechutná. I když jako téměř nezávislá velvyslankyně USA v OSN někdy nesouhlasila s Trumpem v takových otázkách jako krize na Ukrajině a činnost Ruska v Sýrii, postupem času začala hrát roli psa na řetězu.

Vystupovala v OSN proti Pařížské dohodě o změně klimatu, Íránské jaderné dohodě a členství USA v radě pro lidská práva. 

Haleyová začala veřejně odporovat Trumpovi a také údajně informovala o svém záměru kandidovat na prezidenta. Trump ale na její činnost reagoval připomínkou, že lídrem státu je pořád on a že pokud se Haleyové nelibí v Radě bezpečnosti OSN, tak může být snadno nahrazena.

„Smutná pravda spočívá v tom, že Trump na ní už nespoléhá jako na předního odborníka v oblasti zahraniční politiky. Na to má Pompea a Boltona," shrnuje expert.