Krize se rozhořela v 2014, po vyostření konfliktu na Ukrajině a referendu na Krymu a jeho sjednocení s Ruskem. Pak následovalo několik kol amerických sankcí, přičemž nejdříve postihly velké ruské společnosti a jednotlivce, kteří je provozují.

Podle informací ministerstva financí USA, Rusko v dubnu prodalo polovinu svých suverénních dluhových obligací USA, takovým způsobem se zbavilo cenných papírů ve výši 47 miliard dolarů. Prodej je signálem, že ruští finanční regulátoři diverzifikují devizové rezervy země, cituje RT experty Danske Bank.

"Někteří lidé se ptají, zda je ruská centrální banka prodala, aby podpořila rubl v dubnu, ale jde o změnu alokace, rezervy stále rostou," řekl Vladimír Miklaševský, ekonom z Danske Bank v Helsinkách. "Zvyšující se výnosy v USA vedly k prodeji."

Rusko prodalo více než ostatní hlavní zahraniční držitelé amerického dluhu, nehledě na to, že jeho rezervy rostou na pozadí rostoucích cen ropy. Současný podíl Ruska se snížil zhruba čtyřikrát oproti více než 176 miliardám dolarů před osmi lety.

Podle ruské centrální banky, nejvyššího regulátora devizových rezerv země, při přidělování rezerv jsou zohledněny všechny druhy rizik, včetně finančních, ekonomických a geopolitických.

Mezitím se ruské zlaté zásoby neustále zvyšují, teď jsou na své nejvyšší úrovni za téměř dvě desetiletí.

Rusko se dostalo na 22. místo na seznamu hlavních zahraničních držitelů amerických cenných papírů. Výprodej údajně nebyl kritický pro americký trh dolarů ve výši 14,9 bilionů dolarů. Větší otázkou je, co se stane s americkým trhem cenných papírů, pokud se Čína rozhodne následovat tuto cestu a začne se zbavovat své pozice ve výši 1,18 bilionu dolarů.