Ministerstvo obrany počítá se zakoupením 210 pěchotních bojových vozidel, které by měly nahradit sovětské BMP-1 a BMP-2, 50 samohybných houfnic, 12 víceúčelových vrtulníků, dvou vojenských dopravních letadel, samořízených leteckých dopravních prostředků a raketových systémů krátkého dostřelu. Také se uvádí, že české vojenské vedení plánuje koupit nové radarové systémy místo izraelských komplexů EL/M-2084, které nejsou kompatibilní s jinými zařízeními používanými zeměmi NATO.

Podle politologů Česko vede neagresivní vnější politiku a nemá žádné teritoriální spory se sousedními státy, takže přezbrojení je nejspíše washingtonským nařízením. Samotné Česko ho nepotřebuje. Existují však i objektivní příčiny, podotýká expert Centra analýzy strategií a technologií Andrej Frolov. „Část zbraní, které byly vytvořené ještě za Sovětského svazu, jsou opravdu zastaralé a musí být nahrazeny."

Podle náčelníka Generálního štábu Armády České republiky Aleše Opaty, do roku 2025 bude armáda nadále provozovat tanky T-72, kterých, podle oficiálních údajů, je v ČR více než 100, část z nich je v rezervě. Zdůrazňuje se ale, že tyto stroje čeká hluboká modernizace, hlavně jejich výzbroje.

Členství v NATO ale neznamená, že Česko přestane spolupracovat s Ruskem, tvrdí experti. Podle nich pouze Rusko bude moci zákazníkovi poskytnout příslušné certifikáty a zajistit kvalitu provedené práce.

„Pokud jde o Ukrajinu, ta nemá náhradní díly pro T-72, protože tyto stroje byly vyrobeny v Nižním Tagilu. Takže Kyjev je může koupit pouze z Ruska a poté je prodávat, což opět vede ke zvýšení ceny konečných nákladů na práci. Máme však poměrně dobré vztahy s Českou republikou, takže si nemyslím, že se bude uchylovat k pomoci jakýchkoli zprostředkovatelů," řekl profesor Vojenské akademie Sergej Sudakov.

Experti též uvádí, že proces modernizace zbraní v České republice bude velmi pomalý a je možné, že česká vláda nezakoupí v plné míře všechny zbraně, o kterých původně hovořila.