Po celou dobu byla balkánská země se dvěma jmény: její ústavní jméno Republika Makedonie byla uznaná 142 státy, v mezinárodních organizacích byla však uvedena jako Bývalá jugoslávská republika Makedonie.

V posledních měsících Brusel zintenzivnil proces přijetí Makedonie do NATO a jednání byla urychlena. Před nedávnem byl podepsán 20stránkový dokument, podle kterého je Republika Severní Makedonie uznána za oficiální název státu a bude použita erga omnes, tedy ve všech případech, a to jak na mezinárodní, tak na domácí půdě. Prezident Makedonie ale dohodou zatím podepsat odmítá a říká, že je v rozporu s ústavou, zákony a že ničí státní instituce. 

Po podpisu dohody se před parlamentem shromáždilo tisíce Makedonců, došlo také ke srážkám s policií. 

„Nejedná se o kompromis, ale o řeckou diktaturu," řekl Sputniku redaktor makedonského televizního kanálu ALFA Ljubco Cvetanovski a dodal. „Všechny naše instituce se musí stát severní makedonské. Budeme mít severní makedonskou filharmonii! A jak se budou jmenovat města jako město Makedonský Brod a Makedonská Kamenica? Dokonce budeme muset změnit i poznávací značky automobilů. Celá Makedonie je rozzuřená, všichni jsou velmi rozzlobení."

Věří, že jediným přijatelným řešením je, že bude ponechán starý název pro vnitřní použití, což by zabránilo změnám v ústavě.

V Řecku také vzrůstá odpor vůči dohodě, ale z diametrálně protichůdných postojů. Věří, že vláda udělala kompromis a souhlasila na nepřípustné ústupky Skopji. Opozice využila situaci, aby otřásla Ciprasovou vládu, a požadovala, aby se otázka důvěry kabinetu dostala k hlasování. 

Rozpory mezi oběma zeměmi mají dlouhou historii a jsou mnohem hlubší a složitější než jen shodující se jména, uvedl Dmitrij Abzalov, předseda Centra strategických komunikací.
„NATO, jehož chutě se nedávno výrazně posunuly na východ Evropy, má velký zájem o země bývalé Jugoslávie, které velice tvrdě a hbitě zasahují do aliance, aniž by věnovaly pozornost náladě a názoru obyvatelstva," dodává.