Ilona Švihlíková, část rozhovoru
19. 6. 2018 PL
Ustupovat v obchodním sporu se Spojenými státy nebude pro Evropskou unii z hlediska taktiky ta správná cesta. Donald Trump je silový typ politika, který ústupky neocení, spíš to pro něj bude signál, že postupuje správně. Tvrdí to ekonomka Ilona Švihlíková, podle níž dříve tak respektovaná G7 ztělesňuje minulost, kdy Západ ekonomicky, hodnotově a politicky dominoval. Tento svět ale odchází. Americký prezident to možná instinktivně chápe, a to i vzhledem k tomu, že nemá rád principy, které tento Západ, dominovaný USA, kdysi ukotvil v mezinárodních organizacích.
Trump pokračuje v „boji na mnoha frontách“, takže zároveň to je Čína, Evropská unie, Kanada i Mexiko, čímž si zadělá na to, že se tyto země mohou spojit proti němu.

Spory mezi USA a Evropskou unií mohou zasáhnout Českou republiku v podobě cel na vývoz automobilů. Při snížení vývozu do Spojených států by se proměnila dodavatelsko-odběratelská struktura v EU, což by dolehlo i na výrobu v Česku. Máme se vzhledem k vysoké závislosti naší ekonomiky na automobilovém průmyslu obávat této obchodní války víc než jiní?

Rozhodně, automobily jsou problém jiného řádu než ocel a hliník, a to vůbec nechci podceňovat zavalení evropského trhu těmito komoditami za třetích zemí. Zásadnější změny na automobilovém trhu by se nás velice dotkly. Jednak je to velká ekonomická závislost – produkce, včetně silné subdodavatelské sítě, zaměstnanost, export – ale musíme si uvědomit, že v takové krizové situaci by bezesporu mateřská firma snažila zachránit sebe, a první, co udělá, je, že by osekala výrobu dceřiných firem. Bylo by to situace, která by ukázala, jak málo odolný je český ekonomický model, se všemi sociálními dopady.

Nedávno se takřka současně konaly schůzky G7 a Šanghajské organizace pro spolupráci. Jaké dopady může mít nesoulad mezi USA a ostatními členy G7 snad vyjma Itálie a následné odvolání Trumpova podpisu pod závěrečným prohlášením summitu ekonomicky nejvyspělejších zemí?

Byla to ukázka toho, jak „Východ“ hledá nové cesty a multilaterální spolupráci, zatímco Západ je tvrdě rozhozen a ztrácí pozice. V přímém přenosu, porovnání v přímém čase. To, že Trump uvažuje v jiných dimenzích, je již delší dobu zřejmé, jeho žádná G7 nezajímá.

To jednání Šanghajské organizace pro spolupráci probíhalo v úplně jiné atmosféře, prezident Putin si pochvaloval soudržnost skupiny a také neváhal porovnat domnělou váhu obou setkání, když uvedl, že společná kupní síla členů SCO převyšuje kupní sílu členů G7. Z jakého úhlu pohledu byste porovnávala G7 a Šanghajskou organizaci pro spolupráci vy a jak vidíte jejich perspektivu?

G7 je organizace na odchodu. Ztělesňuje minulost, kdy Západ ekonomicky, hodnotově a politicky dominoval. Tento svět odchází, Trump to možná instinktivně chápe, i vzhledem k tomu, že nemá rád principy, které tento Západ, dominovaný USA, kdysi ukotvil v mezinárodních organizacích.

To naopak Šanghajská organizace pro spolupráci je příkladem organizace, která byla zpočátku relativně dosti defenzivní a začala se vyvíjet v jednoho z klíčových aktérů směřujících k novému světovému uspořádání.Do jaké míry teď Rusko a Čína potřebují Západ, když po loňském vstupu Indie a Pákistánu do Šanghajské organizace pro spolupráci zahrnuje jejich sdružení téměř polovinu světové populace?
Potřebují se navzájem. Ale, bohužel, především na straně Západu se objevují takové ty nostalgicko-imperiální tóny, které jsou mimo novou geopolitickou realitu. V jednom propojeném světě, nejen ekonomicky, ale i ekologicky a samozřejmě politicky, je kvůli vzájemné potřebnosti a podmíněnosti imperativem hledat diplomatická, mírová řešení konfliktů a cesty vzájemné spolupráce. Jen tak totiž lidstvo může přežít sebe samo.Celý článek na PL