Nasazení pozemního robotického systému Uran-9 v Sýrii odhalilo řadu jeho nedostatků, mezi něž patří krátká vzdálenost rádiového ovládání a tím pádem častá ztráta kontroly, špatná spolehlivost podvozku, nestabilní palba z kanónu a protitankových řízených střel, neschopnost střelby za jízdy a špatná kvalita optických přístrojů, což znesnadňuje průzkum.

Na základě těchto problémů Anisimov nedoporučuje zařazovat tyto stroje do mechanizovaných brigád. Podle prezentace v nejbližších 10 až 15 letech bojoví roboti nebudou schopni plnit úkoly v klasických bojových podmínkách spolu s ostatními jednotkami. Nicméně je lze nasadit při útoku na objekty a opěrné body nepřítele nebo pro likvidaci jeho obrněných bojových strojů. K podobným závěrům došli o něco dříve i v americké armádě.

Prezentace rovněž obsahuje podobu nových robotizovaných bojových vozidel, která se teď vyvíjejí. Mezi ně patří velitelské vozidlo, útočný tank s radlicí a bojové vozidlo podpory tanků.

O velitelském vozidle prakticky nejsou žádné informace. Podle obrázku bude vyzbrojeno kulometem.

Na tank bude možné nainstalovat několik typů zbraní: kulomet a 125mm nebo 152mm kanón či 30mm rychlopalný kanón 2A42, kulomet a čtyři kontejnery pro protitankové řízené střely.

Bojové vozidlo podpory tanků bude vyzbrojeno 57mm, nebo 30mm kanónem, protitankovými řízenými střelami a kulometem.

Všechna vozidla jsou vybavena poklopy pro posádku. To znamená, že je bude možné řídit jak manuálně, tak i v bezpilotním režimu.