Halligan uvádí, že ještě začátkem tohoto roku byl Putin „vyvrhelem na mezinárodní scéně" kvůli obviněním na adresu Moskvy z otrávení bývalého ruského dvojitého agenta a jeho dcery. Nicméně už za pár týdnů před očima celého světa předá pohár MS 2018 vítěznému týmu.
V roce 2010, kdy bylo Rusko zvoleno jako pořádající země MS 2018, ve vztazích mezi USA a Ruskem došlo právě k „restartu". Ale od té doby ukrajinský konflikt, účast Moskvy v syrské krizi a také zásah do zahraničních voleb vedly ke značnému ochlazení vztahů.
Podle názoru autora je právě s tím spojeno to, že Západ odepsal ruskou ekonomiku jako „slabou". Přitom ve skutečnosti je vše poněkud složitější, domnívá se Halligan. Jde o to, že od roku 2000, kdy byl Putin zvolen prezidentem, do roku 2013 ruská ekonomika velmi aktivně rostla nehledě na finanční krizi, která zachvátila celý svět.
V současné době má Rusko ohromující zásoby měnových rezerv a státní dluh tvoří pouze 11 % HDP.
Autor článku zdůrazňuje, že se to neobešlo bez chyb. Nehledě na určitou diverzifikaci ekonomiky je Rusko příliš závislé na energetickém sektoru, na který připadá 40 % státního příjmu.
Nicméně po určité stagnaci ruské ekonomiky v letech 2014 a 2015 v souvislosti se sankcemi a poklesem cen ropy tato ekonomika znovu značně roste.
Kromě toho sankce vedly k taлzvané „lokalizaci" ekonomiky a donutily Rusko věnovat pozornost potravinářskému průmyslu a zemědělství a navázat užší spolupráci s Čínou. Sankce nedokázaly ani zastavit příliv evropských с do Ruska a růst exportu ruského plynu do Evropy.
Nehledě na to, že vztahy se Západem jsou na nízké úrovni, ruská ekonomika je dost silná, odolná a strategicky důležitá a bylo by naivní se domnívat, že tuto zemi je možné ekonomicky izolovat, píše Liam Halligan v The Daily Telegraph.