Ve chvíli uvedení do provozu v roce 1913 byl Novik nejrychlejší lodí na světě, nenahraditelný účastník téměř všech bojových akcí na Baltu v letech První světové války.

„V rámci společného projektu finského pátracího týmu SubZone a ruské expedice Poklona lodím Velkého vítězství v oblasti mysu Juminda bylo objeveno místo záhuby torpédoborce Novik. Loď leží v hloubce 75 metrů uprostřed Finského zálivu. Trup je rozlomen na dvě části následkem výbuchu miny. Příď je otočena kýlem nahoru a záď s výzbrojí a doplňky na rovném kýlu, na zádi je jasně vidět název lodě v momentě potopení — Jakov Sverdlov a státní znak SSSR," řekl Bogdanov.

Řekl také, že místo záhuby lodě zjistil ruský historik Michail Ivanov podle německých archivních materiálů. V německých zprávách se zachovaly údaje o chybném bombardování v roce 1943 nějakého objektu, o němž si Němci mysleli, že je to sovětská ponorka ŠČ-406. Tato ponorka však již v té chvíli utonula u ostrova Bolšoj Ťutěrs.

Díky hydrolokačnímu pátrání SubZone pod vedením Immi Wallina byl na dně objeven objekt připomínající torpédoborec s jasně viditelnou výzbrojí na zádi, dodal Bogdanov. Díky ponoření byla 16. června z paluby výzkumné lodě Yoldia provedena identifikace lodě, objeven název Jakov Sverdlov a státní znak SSSR na zádi, prohlédnuta tři 102milimetrová děla hlavní ráže, která se nacházela na zádi, a také záďové doplňky, charakteristické pro Novika, s náhradním kormidelním kolem a lodním telegrafem. Byla provedena prohlídka zlomu, která ukázala, že legendární loď byla prakticky roztržena na dva kusy následkem výbuchu miny v místě druhého komínu.

Loď ztroskotala 28. srpna 1941 během Tallinnského přechodu, kdy byla pod ochranou křižníku Kirov. Příčinou havárie byl výbuch miny německo-finské minové bariéry Juminda.