Rusko pokleslo v seznamu zemí majitelek těchto obligací z 16. na 22. příčku.

Na prvních místech jsou i nadále Čína (vlastní tyto obligace v hodnotě 1,18 trilionu USD) a Japonsko (1,03 trilionu).

V americkém Kongresu dříve navrhli zavedení sankcí proti ruským finančním strukturám. Návrh zákona v půlročním termínu předpokládá zakázání občanům a stálým rezidentům USA jakékoli transakce s ruským svrchovaným dluhem a zavedení sankcí proti sedmi ruským bankám: Sberbanku, VTB, Gazprombanku, Bance Moskvy, Rosselkhozbanku, Promsvyazbanku a Vneshekonombanku.

Média později oznámila, že prezident USA Donald Trump odložil zavedení nových sankcí proti Rusku, které by se mohly dotknout státního dluhu. Americké ministerstvo financí podotklo, že tento krok může mít záporné následky nejen pro ruské, ale i pro americké investory a společnosti.

Ministr financí Ruska Anton Siluanov při komentáři plánů zavedení sankcí proti státnímu dluhu prohlásil, že jeho rezort neplánuje vytvoření zvláštního nástroje pro vykoupení obligací federální půjčky z trhu v případě zavedení amerických sankcí.

Ze své strany předseda výboru Státní dumy pro finanční trh Anatolij Aksakov navrhl odvetou za sankce vůči ruskému státnímu dluhu snížit investice do amerických cenných papírů. „Je zřejmé, že budou-li tato rozhodnutí učiněna, můžeme také snížit investice do amerických cenných papírů a ruské peníze nebudou pracovat v zájmu americké ekonomiky," řekl poslanec.