Národ své reportéry miloval, obdivoval je a sportovní reportáž bývala i prožitkem kulturním, což začalo brát poněkud za své, když kdosi vymyslel, že by bylo prospěšné, kdyby se vedle vyškolených reportérů posazovali k mikrofonu i bývalí sportovci, fotbalisté, hokejisté atd.

V některých případech to nebylo a není na škodu, to např. když se k mikrofonu postavil bývalý fotbalista Slavie Hyský, kterému české vyjadřování nedělá potíže ani náhodou, ale – bohužel - ten teď sedí jen ve sportovním studiu ČT v Praze a v Moskvě funguje další bývalý fotbalový hráč, který se sice (hlavně odborně) snaží, ale dar jasného a čistého vyjadřování mu prostě dán nebyl.

K lítosti všech, kteří by ke krásnému sportu rádi ocenili i krásné slovo.