Náčelník generálního štábu Aleš Opata nedávno vystoupil v Poslanecké sněmovně. Poslancům popsal situaci v Armádě České republiky. Ta není příliš růžová. Jedním z problémů je demografie.

"Jako značné problémy do budoucnosti nevidím až tak počet lidí, ale mentální připravenost zájemců, protože se začíná vyprazdňovat generace X, tedy lidé, kteří ještě byli schopní hrát si venku a vykoupat se v rybníku. Dostáváme se ke generaci Y, k lidem, kteří žijí v podstatě ve svém virtuálním světě," řekl poslancům náčelník generálního štábu Aleš Opata.

Sputnik hovořil se Stanislavem Mackovíkem, který byl členem poslaneckého výboru pro obranu. Známý politik odhalil další problémy našich ozbrojených sil, o kterých se generál Opata nezmínil.

Je demografie skutečně pro českou armádu problém? Už teď se hovoří o tom, že AČR je přestárlá.

Demografie není hlavní problém. Armáda má řadu jiných problémů a jejich řešení se táhne i ve chvíli, kdy se ty problémy přesně pojmenují. Teď uvedu několik příkladů, které dokumentují — jak se špatné nápady udržují už řadu let při životě a devastují ten zbytek naší armády, který tady je.

V roce 1995 byl v Armádě ČR podíl nižších důstojníků starších 35 let 21,4% při zhruba 8 tisících osob takto zařazených. V roce 2008 při polovičním stavu takto zařazených osob už byl podíl 40,6%. V armádě se obrovsky devalvovalo vzdělání v návaznosti na zastávané pozice. V roce 1990 i v roce 1993 (tedy po rozpadu státu) naše armáda měla 4 osoby zařazené jako praporčíky s vysokoškolským vzděláním. No a roce 1998 bylo už 281 vysokoškolsky vzdělaných praporčíků.

Armáda začala stárnou tím, jak byl rozvrtán systém — včetně vzdělávání. Snížila se kariérní průchodnost. v malé armádě není dost funkcí a tím pádem se ztrácí motivace — zvláště pro absolventy vysokých škol. Armáda doposud nemá schopnost a mnohdy ani zájem si udržet zkušené a vysoce odborně vzdělané a vycvičené vojáky. Mnohdy se dokonce hledají důvody — jak se vojáka zbavit před uplynutím doby jeho závazku, tak aby nedosáhl na výsluhu.

Znám několik generálů, kteří jsou od útlého mládí v armádě a dnes ostatním říkají, že služba v armádě není celoživotním povoláním. To fakt sedí od bývalých absolventů vojenského gymnázia a následně vysoké vojenské školy. Zároveň se stalo tradicí, že včele Ministerstva obrany ČR funkci ministra a jeho náměstků vykonávají političtí kutilové a diletanti, kteří o potřebách armády nevědí vůbec nic. Tyto pak obklopují o něco chytřejší rádcové — byznysmeni, které zajímá jen výsledek obchodu. Kvalitu armády nezlepšilo ani opatření, že se pro některé pozice snižují nároky na zdravotní způsobilost.

Jaký je ideální věk vojáka? A proč právě tento?

Ideální věk vojáka se odvíjí podle jeho zařazení. Plýtvání lidským potenciálem je v Armádě ČR stále přetrvávající chybou. Nejvíce to je znát v našich tzv. Vzdušných silách. Dnes se v ČR pilotem vojenského nadzvukového letounu stávají lidé, kterým je okolo 32 let. No a okolo čtyřicítky pak piloti gripenů odchází.

Na konci osmdesátých let, kdy tady bylo "pouze" letectvo (čítající v roce 1988 celkem 687 letadel, z toho 407 bojových), většina  nových pilotů přicházela na nadzvukovou techniku u útvarů ve věku okolo 22 let. Věk hraje u pilotů velký význam a tady nesmyslně tratíme, když se na nadzvukového gripena dostávají lidé po třicítce. Nejsem ani spokojen se současným rozvrstvením hodností, to považuji za hloupé. Možná se tím šetří peníze. rozhodně to ale nemotivuje. Zároveň se v armádě rádoby šetří — především na lidech, jejichž výcvik stál miliony.

Nejsou to jen piloti, řídící letového provozu. Prostě Armáda ČR má špatnou personální politiku, když si nechává odejít skutečné profesionály, kterým se nevěnuje ani po jejich odchodu do civilu. Je pěkné cvičit "záložáky" od tankistů nebo řidiče aut. Ale některým vysoce specializovaným profesím v rámci výcviku záloh se nikdo nevěnuje. Bylo by dobré — udržovat třeba ty bývalé piloty gripenů a L-159 v rozlétanosti alespoň na podzvukových proudových letounech. Přínosem by bylo v rámci záloh udržovat i piloty vrtulníků.

Nicméně hlavním problémem téhle armády je, že neexistuje žádná koncepce rozvoje na 10 až 20 let dopředu. A už vůbec nehovořím o obnově techniky. Armáda za posledních 28 let ztratila řadu schopností a v té nekoncepčnosti je těžké mluvit o ideálním věku vojáka.

Proč mladé muže a ženy neláká armáda? Je to tím, že mládeži chybí vlastenecké hodnoty?

Armáda lákala více v době, kdy nabízela vyšší finanční ohodnocení v porovnání s prací v civilu. Dnes ty rozdíly nejsou tak velké. Ne každý příslušník Armády ČR chce jít do zahraničních misí nebo má vůbec šanci se tam dostat. Mladí chtějí více volného času. Když se uvážou armádě, tak musí být hodně motivováni.

Celkové klima ve společnosti rozhodně nepodporuje žádné vlastenectví. Pojem vlastenectví se pro část populace stal sprostým slovem — popřípadě slovem, které je bez obsahu. Ve školách se učí jen o "hrdinech", kteří vyhovují ideologii ODS, TOP 09 a jejich klonům. Jaké je vlastenectví v rámci NATO — to si ani nedovedu představit.

Náčelník generálního štábu Aleš Opata prohlásil, že v budoucnu armádu čekají rekruti, kteří trávili dětství ve virtuálním světě a nezažili koupání v rybníku. Ironicky řečeno, budou chtít teplejší spacáky, nebo se za tím skrývá vážnější problém?

Generál Opata je pragmatik a není to byrokrat bez zkušeností. Řekl pravdu. Na druhou stranu se dostal do funkce, kde musí plnit očekávání ze zahraničí — šéfuje štábu armády členského státu NATO. Zároveň se bude muset poprat s nutnou modernizací některých prostředků Armády ČR.

Podíváme-li se na nákupy pro armádu- nebude to mít  jednoduché. Velký vliv mají USA. které dál budou tlačit na zavádění (nákup) jejich výrobků. Nějaký vliv tu bude v rámci EU. Všude okolo hejna lobbistů jedněch i druhých.

Do vojska opravdu budou stále čím dál tím více přicházet hlavně obdivovatelé Barta Simpsona. Za pár let se zároveň bude měnit generační a sociologická struktura plukovníků a generálů. Teď to jsou v řadě případů absolventi socialistických vojenských vysokých škol, kterým následně učarovalo NATO.

Nebude to dlouho trvat a budou zde jen absolventi naší Univerzity obrany a západních alma mater. Někteří jejich podřízení ale budou znát především historii hollywoodských hrdinů, nicméně bez schopnosti rozlišit Brdy od Brtníka.

Znamená to, že moderní technologie — Instagram, Facebook, coca cola a pokémoni — nás dělají změkčilejšími a méně schopnými bránit naší vlast?

Jen Facebook a pokémoni za schopnosti naší armády nemůžou. Máme malou armádu. Po dlouhá léta plnící především zahraniční mise, které jsou výkladní skříní především pravicových politiků Její reálná síla stále klesá a tím více se řada politiků a generálů upíná k USA a NATO.

Rozpočet na rok 2018 počítá s výdaji na zbrojení ve výši 58,9 miliardy korun, což je o 6,4 miliardy více, než v roce 2018. Nicméně v předchozích letech rezort obrany vždy opakovaně vracel do rozpočtu 4 miliardy korun!

O obnově schopností se za takových podmínek nedá mluvit. Z nedávné doby stojí za připomenutí snaha zakoupit 8 mobilních radiolokátorů MADR od Izraele za částku 3,5 miliard korun. Bezpečností výbor NATO konstatoval, že do aliančního systému není možné zapojit systém, který nepochází z členské země NATO. Podle mého jim nejde jen o jiný softwarový systém. Jde o ochranářské opatření, kterým se asi mají otevřít dveře pro dodávku produktu z USA.

S tak pokřiveným tržním mechanismem bude hodně velký problém si poradit. Ve stínu toho všeho je vlastně jedno, jak je kdo změkčilejší nebo natvrdlejší. Hlavně — když se budou hýbat obchody tím správným směrem.