Nová studie Expertní skupiny pro veřejné ekonomické studie (ESO) odhalila, jak imigrace stojí Švédsko miliardy EUR ročně, píše deník SVT.

Studie ESO zkoumala míru zaměstnanosti u uprchlíků mezi lety 1983 a 2015. Ta ukazuje, jak se míra zaměstnanosti uprchlíků postupně zhoršovala. V osmdesátých letech byla zaznamenaná integrace výrazně rychlejší, než v devadesátých letech a později.

„Můžeme zjistit, že bylo vždy obtížné zaměstnat uprchlíky,“ říká Joakim Ruist, jeden z autorů studie.

Studie předpovídá dlouhodobé důsledky imigrace na švédské veřejné finance. Jak v krátkodobém, tak v dlouhodobém horizontu, migranti budou stát Švédsko miliardy EUR, píše se ve studii.

Přestože průměrný imigrant přispívá společnosti, nezahrnuje počáteční náklady a náklady na důchod. Čisté náklady průměrného „uprchlíka“ tedy budou činit celkem 74 000 švédských korun ročně (asi 185 370 Kč).

Vzhledem k tomu, že do Švédska přišlo 830 000 migrantů jako žadatelé o azyl, země za ně zaplatí ročně 61,4 miliardy švédských korun (asi 152 805 000 000 Kč)

Zjištění této studie se od jiných projekcí příliš neliší. Známý německý ekonom Hans-Werner Sinn dříve uvedl, že migranti v Německou jsou nedostatečně kvalifikovaní a nemohou „vrátit zpět to, co dostali od sociálního státu.“

Podle Sinna by němečtí migranti mohli stát zemi během svého života 1 bilión EUR. V Nizozemsku lze vidět podobnou tendenci. Nejméně 90% uprchlíků je stále nezaměstnaných poté, co jsou v zemi po dobu 2,5 roku. Existují také podobné případy ze Švýcarska a Rakouska.

Není překvapením, že uprchlíci, přistěhovalci nebo žadatelé o azyl stáli evropské země miliardy EUR. Zatímco nepřinášejí žádný přínos a většinou žijí je sociálních dávek, Evropané musí nutně pracovat déle a platit více daní.

(Ilustrační obrázek Foto: AFP)

Zdroj