Noviny uvádějí, že před EU stojí dilema: z jedné strany může prominutí dluhů vyvolat analogické požadavky ze strany ostatních členských států, z druhé strany bezohlednost EU jako věřitele může vést k tomu, že se Athény přeorientují na Rusko nebo Čínu.

Jestliže vše půjde podle plánu, evropští ministři financí blíže ke konci června potvrdí, že Řecko může vystoupit z osmiletého programu podpory, který držel nad vodou ekonomiku této země po ekonomické katastrofě v roce 2010, píše Hufvudstadsbladet.

Krize měla pro Řeky vážné následky: pokles životní úrovně, nezaměstnanost vyšší než 20 %, několikanásobné snížení penzí. Mládež ve většině případů nevidí svou budoucnost v této zemi. Kromě toho se v zemi objevilo obrovské množství migrantů a uprchlíků, kteří nebyli puštěni do dalších zemí EU nehledě na to, že Brusel stanovil kvóty pro každou zemi.

Řecko mohlo obdržet pomoc za podmínek, že provede rozsáhlé reformy v oblasti veškerých sfér života společnosti. Kromě toho Athény slíbily, že budou bojovat proti všudepřítomné korupci.

Část podmínek Řecko splnilo, ale na červnovém setkání evropské země rozhodnou, jestli to bylo dostatečné. Vypadá to, jak uvádějí noviny, že vše spěje k tomu, že jejich rozhodnutí bude kladné, ale systém státního řízení a právní systém Řecka stále ještě neodpovídají standardům EU.

Předpokládalo se, že privatizace státních podniků přinese příjmy nutné pro zmírnění dluhového zatížení, ale očekávaných výsledků nebylo dosaženo. Řecko mělo dostat 22-23 miliard eur, ale v současné chvíli je to pouze 5 miliard.

Zatímco věřitelé Athén přemýšlejí o tom, jestli je možné zrušit podporu, v Řecku probíhá vyšetřování ve věci podezření z korupce dvou bývalých premiérů, evropského komisaře a ředitele Centrální banky. Může to být znakem toho, že vláda se pustila do boje s korupcí, ale může to mít i politický podtext.

Téměř všichni podezřelí jsou zástupci pravicové opoziční strany Nová demokracie, která je velmi populární. Řecký premiér Alexis Tsipras z levicové strany SIRIZA může vyhlásit předčasné volby už na podzim, aby využil situace a ukázal, že Řecko může samo stát na nohou bez pomoci „protivné trojky" — Evropské komise, MMF a Evropské centrální banky.

Nicméně i samotný fakt podezření, že vládnoucí strana může využít právní systém k pronásledování politických protivníků, ukazuje, že uplyne ještě dlouhá doba, než se v zemi objeví politický systém založený na transparentnosti a pevných pravidlech.

V případě, jestliže Řecko ztratí podporu EU, to dá nový impuls sporům o tom, jestli je třeba této zemi promíjet dluh. Německo a další země důsledně odmítaly odepisovat dluhy z obavy, že takový krok povede k řetězové reakci dalších členů EU nacházejících se v podobné situaci.

„Řecko však zůstane chudou a zranitelnou zemí ještě dlouho po odchodu z programu. Jestliže bude EU vypadat jako bezohledný věřitel, může Řecko začít hledat jiné spojence," upozorňuje Hufvudstadsbladet.

Například Rusko uvítá oslabení EU a může pozvat Řecko do své společnosti, jejímž základem je pravoslaví. Čína, která získala přístav Pireus, se dívá na Řecko jako na strategický článek své Nové hedvábné stezky — nejdůležitějšího pekingského projektu, jehož pomocí chce zvýšit svůj ekonomický a politický vliv.

„V této geopolitické hře by měla EU přemýšlet o tom, co znamená jednota unie. Možná se bude muset z tohoto důvodu vzdát části svých zásad, aby se vyhnula větším ztrátám," docházejí k závěru noviny.