K těmto akcím pohání vedení země nejen Strategie národní bezpečnosti, která stanovuje potřebu zadržovat "avanturismus a agresi" Ruska, ale i spojenci a partneři Washingtonu, zejména Polsko. Švédsko a Finsko navíc vyjádřily ochotu více se účastnit cvičení a operací s USA. Německo rovněž uvedlo, že je přístupné lokální dislokaci lodí amerického námořnictva a Litva požádala o nasazení americké letecké a námořní obrany.
Základem tohoto kontingentu by měly být americké křižníky a torpédoborce, které již prokázali schopnost integrace s mnohonárodními silami. Díky stálé nebo téměř stálé činnosti křižníků a torpédoborců bude možné zlepšit informovanost o situaci ve vzduchu a na moři a také posílit protiletadlovou a protiraketovou obranu, zvýšit schopnost bojovat proti povrchovým lodím a ponorkám, rozšířit arzenál řízených raket a připravit se na širokou škálu vojenských operací.
Jinými slovy, uzavírá autor, s pomocí strategie trvalé účasti na námořních činnostech v pobaltských státech budou moci USA posílit svůj závazek vůči partnerům zadržováním obnovujícího se Ruska prostřednictvím náhlé nepředvídatelnosti a trvalé aktivní přítomnosti spolehlivé vojenské moci USA.
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová