Dušan Králík (52), rodák z Bratislavy, slavil Vánoce jako každé československé dítě a o judaismu toho moc nevěděl. Jednou od maminky pod stromečkem dostal čokoládové mince s vyobrazením židovského svícnu chanukija. Příliš pozornosti tomu ale nevěnoval a soustředil se na svou hokejovou kariéru a účastnil se zápasů juniorů.

V 90. letech odjel do Kanady a teprve tam ho zastihla jeho židovská minulost. Jednou se procházel ulicí Bathurst v Torontu, kde sídlí židovská komunita, a poprvé spatřil ortodoxní Židy. „Byl to pro mě fascinující zážitek," říká Králík portálu. „Nebyl jsem toho součástí, ale měl jsem pocit sounáležitosti," vzpomíná.

V roce 2007 se z Králíka stal hokejový trenér v Torontu. Na jednom tréninku viděl dětský tým, který měl na dresu šesticípou hvězdu. Byl to izraelský tým. Králík se rozhodl, že se stane jeho součástí.

Později odjel na dovolenou zpět do rodné Bratislavy za svou babičkou. Ukázal jí dres týmu, který trénuje. Ta, když spatřila Davidovu hvězdu, propukla v pláč. „Plakala. Řekla mi, že v roce 1939 přišli nacisté, pronásledovali je a zabili mého prapradědečka," říká Králík.

„Řekla, že nikdy nepřestane slyšet štěkot psů, křik a jekot lidí," vzpomíná Králík.

Zeptal se jí, proč si to nechávala pro sebe. „Bylo to nebezpečné," odpověděla. „Neměla jsem ponětí, chtěla jsem tě chránit," sdělila mu. Po této události Králík vyhledal v New Yorku nejlepší přítelkyni své babičky. Od ní se dozvěděl, že ostatní členové rodiny padli za oběť nacistů.

V roce 2013 Králík odjel do Jeruzaléma, aby navštívil Zeď nářků. „Nikdy jsem nic podobného necítil. Když jsem přišel k Západní zdi, třásl jsem se," cituje portál Králíka.