Podle jeho slov výstavba dopravní tepny upevnila vojenský potenciál Ruska v regionu a umožnila vytvoření „mocné vojenské infrastruktury" podél ukrajinské hranice.

„Co je velmi nebezpečné — stavba Kerčenského mostu dovoluje o hodně rychleji zvětšovat vojenský kontingent," cituje Turčinova UNIAN.

Ukrajinští politici se doposud nemohou rozhodnout, jaký postoj zaujmout k mostu přes Kerčský průliv. Například stálý zástupce Ukrajiny na Krymu Boris Babin mluvil o problémech, které prý vznikly Rusku s obchodní lodní dopravou kvůli jeho stavbě.

Poslanec Nejvyšší rady Igor Mosijčuk prohlásil, že konstrukci je třeba zničit, a nedlouho před tím jeho kolega Refat Čubarov žádal, aby byl most předán Ukrajině jako „odškodnění".

Doprava přes Kerčský průliv byla otevřena 15. května 2018. Most spojující Taman a Kerč se stal nejdelším v Rusku, 19 kilometrů. Jeho stavba stála 228 miliard rublů.

Krym se stal ruským regionem po referendu z března 2014, v němž se vyslovilo 96,77 % voličů Republiky Krym a 95,6 % obyvatel Sevastopolu pro zapojení do složení Ruské federace. Krymské úřady uspořádaly toto referendum po státním převratu v Kyjevě. Ukrajina pokládá i nadále Krym za své území.