Píše o tom Phys.org.

Meziplanetární automatická stanice Juno, která zkoumá atmosféru plynného obra na polární oběžné dráze, od roku 2016 zaregistrovala 377 blesků pomocí mikrovlnného radiometru schopného zachytit elektromagnetické vlny velkého rozsahu. Tyto erupce vytvářely radiové vlny v megahertzovém a gigahertzovém rozsahu, což dokázalo jejich podobu s bouřkami na Zemi.

Na Jupiteru je ale téměř veškerá bouřková aktivita lokalizována na pólech, zatímco na Zemi vznikají blesky nejčastěji na rovníku. To poslední se vysvětluje tím, že tropické a rovníkové šířky na Zemi získají od Slunce více tepla než oblasti umírněného nebo polárního klimatu. V důsledku toho se teplý vlhký vzduch zvedá přes konvekci, což má za následek časté bouřky.

Jupiter ale dostává od Slunce 25. krát menší množství tepla než Země, avšak zároveň vylučuje obrovské množství vnitřní tepelné energie. Na rovníku vzniká rovnováha mezi touto tepelnou energií a radiací zvenčí, což brání konvekci. Na pólech se teplé plyny volně zvedají a vytvářejí podmínky pro velké bouřky.