Za dob studené války a během závodění ve zbrojení mezi SSSR a USA zvláštní význam kromě počtu zbraní mělo také jejich rozmístění. V roce 1962 se SSSR cítil v ohrožení, neboť USA v tu dobu měly 6000 bojových hlavic, což značně převyšovalo počet sovětských hlavic (pouze 300). Nejvíce se v Kremlu báli amerických raket na území západního Německa, Nizozemska a Belgie. Ale poslední kapkou se staly zbraně rozmístěné v Turecku v roce 1961, tyto rakety měly dráhu doletu do Moskvy až 10 minut. Takže SSSR se rozhodl provést protiútok.

Od toho okamžiku Moskva aktivně začala komunikovat s Havanou. Tehdy Kubou řídil socialistický revolucionář Fidel Castro. Když kubánská vláda nacionalizovala americký majetek na ostrově, USA na ně uvalili ekonomické embargo. Proto spolupráce s Moskvou byla pro Kubu nutná.

Kreml přesvědčil Castra, že pouze jaderná zbraň může přispět k tomu, aby s ním americký prezident Kennedy začal rovnoprávně mluvit. Castro dovolil rozmístit na ostrově sovětské rakety. USA pozorně sledovaly každou loď plující na Kubu. Proto SSSR připravil tajnou operaci dopravy raket pod názvem Anadyr.

O skutečném cíli operace vědělo jen několik sovětských politiků. Jako první na Kubu odletěli vojáci, kteří byli zodpovědní za montování raketového zařízení. Plavby, které měly dopravit na ostrov další vojáky (více než 50 000) byly nejsložitější. Lodě vypluly z osmi sovětských přístavů, lidem byl dán rozkaz nevycházet na palubu po dobu několika týdnů, aby je nespatřila americká letadla. První loď z této skupiny dorazila na Kubu 10. července 1962.

Sovětští vojáci nevěděli, kam pluli. Kapitáni se dozvěděli o skutečné destinaci až týden po odplutí. Měli tři tajné obálky, které otevírali přísně po pořádku. Nejdříve připluli do Bosporu, pak pokračovali v cestě na Gibraltar a teprve pak bylo jasné, že finální destinací je Kuba.

Během mise se sovětští vojáci tvářili, že jsou civilisté a americké letectvo nespatřilo nic podezřelého. Mysleli si, že lodě převážejí uhlí a turisty. Takže první loď s raketami dorazila na Kubu na začátku září. V tu dobu Američané odvrátili pozornost na Čínu, která zachytila americké letadlo ve svém vzdušném prostoru. Až 14. října špionážní letadla proletěla nad Kubou a uviděla sovětské rakety.

Můžeme si asi představit, jak silně byli šokovaní Američané, když uviděli tyto fotografie. Právě to byl začátek Karibské krize. Od 20. října USA vyhlásily blokádu ostrova. Kreml byl nucen dát rozkaz lodím v Atlantickém oceánu, aby se vrátily zpátky. Proto například rakety R-14, které mohly doletět až do severozápadních států USA, ani na Kubu nedorazily. Celkem bylo od začátku operace Anadyr SSSR rozmístěno na ostrově 36 jaderných raket.

Tajné jednání mezi USA a SSSR proběhly 26. října. Podle závěrečného rozhodnutí Washington slíbil odstranit své rakety z Turecka a Moskva z Kuby.