Vy jste se účastnil debaty v televizním pořadu Večer s Vladimirem Solovjovem věnovaný narozeninám Karla Marxe. Tam jste prohlásil, že zakladatel moderní vědecké ekonomie Adam Smith si všiml, že kapitalismus musí neustále růst, aby mohl přežít. Na základě toho Marx poznamenal, že kapitalismus je konečný, jelikož žijeme v konečném hospodářském prostoru. A právě z toho důvodu byla vymyšlena „economics" (současná západní akademicky vyučovaná ekonomie), aby mohla být skryta právě ona podstata konečnosti kapitalismu. Mohl byste být ve věci economics konkrétnější — kde přesně jsou chyby v teorii?

Nejedná se o teoretické chyby. Je to trochu jinak. Jedná se o to, že na rozdíl od politické ekonomie, která je vystavěna od makroekonomiky k mikroekonomice, to znamená od obecných ekonomických zákonitostí velkého ekonomického systému ke konkrétnímu chování konkrétních subjektů, economics je postavena od mikroekonomiky. To znamená, že se bere chování spotřebitele či chování firmy, přitom se ale předpokládá, že některé parametry se prostě berou z čistého nebe. Například zkoumá se výroba, přitom se ale neřeší otázka, odkud se vezmou spotřebitelé.

Lest tedy spočívá v tom, že vše je skryto v logice této „vědy".

Ano.

Economics nejde od velkého k malému, ale od malého k velkému s tím, že skrývá některé elementy.

Existuje jeden velmi starý nápad, že ekonomiku je možné popsat metodou statistické fyziky. To je velmi starý nápad. V něm ale existuje jeden problém. Jedná se o to, že výpočty pohybu molekul při všech kvalitách moderních počítačů a při všech vymoženostech kvantové chemie není možné ze sledování vzájemného vlivu molekul určit teplotu a tlak v nádobě. Já to velmi dobře znám, protože jsem to studoval. Já jsem absolvoval Mechanicko-matematickou fakultu Moskevské státní univerzity Lomonosova, studoval jsem teorii dynamických systémů.

To nám moderní věda ve skutečnosti nedovoluje. Přitom ale víme, že jestli stlačíme plyn, tak teplota a tlak se definují velmi rychle. To znamená, že nějaké mechanismy existují, ale my nevíme jaké. Z toho důvodu dnes metody economics neumožňují dělat závěry o chování velkých systémů, makrosystémů. Přitom ale politika zkoumá chování makrosystémů bez ohledu na to, jakými mikroelementy jsou tvořeny. Proto krize, ve které se nyní nacházíme, je popsatelná politickou ekonomií, ale není možné ji popsat economics.

Na základě toho, co jste nám právě vysvětlil, co tedy studují současní studenti ekonomických fakult? Co tam konkrétně dělají?

Oni hlavně zkoumají mikroekonomiku: zkoumají chování firmy, zkoumají chování spotřebitelů, studují marketing a mnoho dalších věcí. Ti, kteří studují makroekonomiku, již zkoumají konkrétní modely, nezkoumají ovšem obecné zákonitosti systémů!

Studenti tedy zkoumají někým již vymyšlené modely, ale nezkoumají samotné základy.

Ano, přesně tak!

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce.