Oficiální místo pro diskuze bylo vytvořeno Memorandem o vzájemném pochopení, které podepsal Moskevský mezinárodní institut mezinárodních vztahů (MGIMO) a český Ústav mezinárodních vztahů. Strany se přitom zavázaly „nepolitizovat" diskuzi. Jak je něco takového ale možné, když politika dnes vytváření nepochopení mezi národy? Situaci Sputniku vysvětlil účastník fóra, pracovník Historického ústavu Akademie věd České republiky Emil Voráček.

Voráček: Pokud jsem dobře informován, budou diskutovány otázky stavu vědecké komunikace a spolupráce, jejich praktické stránky. Předně, už několik let nefunguje systém výměny vědeckých pracovníků, který umožňoval výzkumné pobyty, jak českých badatelů v Rusku, tak ruských v České republice. Nebudeme se bezprostředně zabývat zahraniční politikou. Z hlediska historického výzkumu máme zájem o zpřístupnění dosud nepřístupných, či těžko přístupných archivních fondů, které se týkají českých, resp. slovenských obětí stalinismu (výzkum, který vedl předčasně zesnulý prof. M. Borák z Opavy). Velice nás zajímají dosud nepřístupné dokumenty k roku 1938 (postoj SSSR k čs. krizi v září 1938), obdobně 1948, zde se jedná zejména o dokumenty z Centrálního archivu Ministerstva obrany Ruska. Klíčový je ovšem dosud ne zcela přístupný tzv. Stalinův archiv — fond č. 558, jehož velká část je v archivu RGASPI, nicméně další podstatná část se nachází v Archivu Prezidenta Ruska, kam se dosud nikdo z českých historiků nedostal. Z hlediska metodického schází přístup k telegramům (Stalin — Alexandrovskij, apod). Pochopitelně — rok 1968, invaze vojsk Varšavské smlouvy 21. srpna do Československa není dosud plně osvětlena (mj. fond Varšavská smlouva). Rozhodně chceme hovořit a pracovat na důkladném pramenném prohloubení tohoto problému v ruských archivech. Myslím, že i ruská veřejnost by měla být podrobněji informována o vývoji Pražského jara, průběhu invaze. Národ, který ze zemí středovýchodní Evropy měl dlouhou tradici pozitivních vztahů s ruským lidem, resp. s národy Ruska, mj. právě Ukrajinci, Gruzíni apod. se cítil těžce ponížen postupem velmoci vůči malé zemi. Náprava těchto vztahů a jejich následků bude trvat další dlouhá desetiletí a historici zde mají zásadně významný úkol.

Ale nejsou to současné otázky ve vztazích mezi Ruskem a Českou republikou, co dnes brání vzájemnému porozumění mezi Čechy a Rusy?

Současná atmosféra vzájemných vztahů Evropské unie a Ruska není rozhodně dobrá. Od ní se odvíjí i atmosféra vzájemných vztahů Česka a Ruska. Přesto řada evropských zemí, členských států EU, mj. Rakousko, Itálie i Francie nesdílejí názor, že by mezi Ruskem a jimi byl konflikt zájmů, ale hovoří o konfliktu zájmů EU a Ruska. V současném globálním světě je tolik problémů, které je potřeba řešit společně. Rusko musí ujít svůj díly cesty, jakož i Západ. Směřovat ke zvyšování napětí by byla cesta do pekel. Říkám to zcela vědomě, jako účastník neformálního mírového hnutí v 80. letech.

Fórum je svoláno na základě podepsaného Memoranda o porozumění mezi ruským institutem mezinárodních vztahů a českým Ústavem mezinárodních vztahů. Hovoří se tam o nutnosti nepolitizovat diskutované problémy. Je to vůbec možné?

Podstatné je komunikovat, diskutovat a vědecky spolupracovat jak s pracovišti Ruské akademie věd a ruskými vysokými školami, tak s nevládními institucemi (Memorial). V tom je význam diskusního fóra, které by mělo postupně jednat o jednotlivých žhavých bodech vztahů.

V rozhovoru s rakouskou televizí prezident Putin uvedl, že Rusko nemá zájem na rozdělení Evropy, chtělo bych ji vidět jako silného prosperujícího partnera. Myslíte si, že tato slova přispějí k porozumění účastníků diskusního fóra v Praze?

Tato slova zřejmě Evropa potřebuje slyšet, jenže je třeba pokračovat dál. Dnes zazněla vstřícná slova prezidenta Vladimira Putina a rakouského prezidenta Alexandra van der Bellena. Lze jmenovat i jiné čelní představitele zemí EU, kteří signalizují rozdíl mezi rozšířenou politickou rétorikou a reálně existujícími vztahy, mimo jiné i francouzský prezident Emanuel Macron.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce.