Novinář připomněl výrok francouzského politika Pierra Lellouchena, kdy bývalý předseda Parlamentního shromáždění NATO řekl, že pokud Evropa tvrdě neodpoví USA na odstoupení od dohody s Íránem, bude to znamenat konec evropské suverenity a strategické nezávislosti.

„Nechci žít ve světě, kde ministerstvo financí USA diktuje, kam Francouzi mohou vkládat peníze a kam ne!" prohlásil politik.

Lukjanov podtrhává, že rozhodnutí Trumpa odstoupit od dohody s Íránem (spolu s hrozbou nejtvrdších sankcí proti Teheránu a těch, kdo s ním spolupracuje) zahnalo EU do slepé uličky. Smířit se s tím a zastavit obchod s Íránem, aby zachránili transatlantickou jednotu a americký trh je něco, o čem mluví Lillouche. Je to pragmatické, ale ponižující. Tvrdě se postavit proti Washingtonu a odmítnout sankce, znamená riskovat seriózní finanční odplatou a vlastní jednotou. Ve Východní Evropě už zazněl hlas, že žádný Írán nestojí přátelství s USA.

Francouzský prezident Emmanuel Macron, německá kancléřka Angela Merkelová a dokonce i britská premiérka Theresa Mayová prohlašují, že tlaku neustoupí. Ale přesně teď je vidět, jak daleko zašli evropští lídři na cestě zřeknutí se samostatnosti. Předpokládalo se, že se jí zřeknou ve prospěch jednoty EU, ale kázalo se, že se jí zříkají principiálně.

Podle novináře na argumenty Macrona a Merkelové ohledně dohody s Íránem Trump vůbec neobrátil pozornost. Evropané jsou pobouření, hrozí obchodní odplatou, ale nějak ovlivnit postoj Washingtonu se jim nepodaří, protože jejich odvetná opatření jsou jen symbolická.

Lukjanov připomněl, že němečtí politici se chystali v minulém srpnu, kdy senát USA schválil zákon o „nepřátelích Ameriky" (především Ruska a těch, kdo s ním spolupracoval), pomocí svých kanálů vysvětlit Američanům, že schvalovat tento dokument není zapotřebí. Teď vidíme výsledek.

„Lépe než Němci a Francouzi pochopili psychologii americké administrace v Polsku. Washington teď chápe spojenectví ne jako morální nebo politický dluh, ale jako službu, za kterou je nutno platit. Proto Varšava nabídla 2 miliardy dolarů za americkou základnu," uvádí novinář.

Chaos v Evropě podněcuje aktivizaci ruského směru. Z toho ale podle experta nic nevyplývá. Protože nejsou nápady, na jaké půdě by se Evropa mohla sjednotit mimo obvyklé transatlantické. Vzniká hodně nesouhlasů uvnitř EU.

Na konec novinář došel k názoru, že Evropa vybere cestu kompromisu. Rétorika, pečlivé vyhýbání se sankcím, pochlebování Rusku a hledání společných témat s Washingtonem. Krátkou dobu to bude fungovat. Ale proces změny politických elit už začal, a generace, která nemůže pomyslet na Evropu bez USA, postupně odchází. Nástupci se ovšem musí zamyslet nad tím, jaká bude Evropa v budoucnu.