Pokud si prezident Putin hodlá podřídit pobaltské státy, zaplatí za to draze, uvádí norský list VG. Dobytí Estonska, Lotyšska a Litvy bude podle nedávné zprávy trvat nejméně tři dny. Jak se budou události vyvíjet, pokud skutečně začne válka mezi NATO a Ruskem?

Pobaltské státy se bezpochyby stanou nejpravděpodobnějším cílem ruské invaze, ale Moskva má na Západě další potenciální cíle, uvádí zpráva švédského Ústavu totální obrany.

Díky hlubokému proniknutí do vod kolem severního Norska může Rusko narušit námořní komunikaci mezi západními zeměmi a posílit obranu svých vlastních námořních základen v Murmansku.

Ve své zprávě se skupina švédských odborníků pokusila představit nejhorší scénáře ruské invaze do pobaltských států.

Za prvé se Rusko pokusí dosáhnout politického a vojenského kolapsu v Lotyšsku, poté v Estonsku a Litvě. Rusové zahájí raketové útoky a využijí loďstvo k paralyzování přístavů, letišť a infrastruktury všech tří zemí současně, po kterých pozemní vojáci napochodují na jihovýchod Estonska a na východ Lotyšska, uvádí se ve zprávě.

O dva dny později obklíčí ruské vojsko lotyšské hlavní město Riga. A druhý den bude pod ruskou kontrolou celé Pobaltí.

Podobný scénář byl zmodelován americkým think-tankem RAND, kde dospěli ke stejným závěrům. Z pohledu Západu je finále smutné — v krátkodobém horizontu budou země NATO bezmocné se postavit proti.

Ve zprávě se porovnává, kolik vojáků může nakonec Rusko a NATO vyslat za týden. Ze závěrů plyne, že země NATO nebudou schopné vyslat ani polovinu ruské vojenské síly.

„Početní převaha západních zemí nemá vliv na kvalitu vojsk. Naopak, co se týče ‚elitních‘ jednotek, je výhoda na straně Ruska," uvádí zpráva.

Hlavním problémem jednotek NATO je bezbrannost před bleskovým útokem, zdůrazňuje list. Pokud NATO bude chtít mobilizovat síly srovnatelné s ruskými, bude to trvat spoustu času. Navíc jednotky NATO jsou rozptýleny po celé Evropě a nejsou umístěny podél východní hranice pobaltských států.

Dříve nebo později NATO mobilizuje všechny své síly. Díky podpoře Spojených států celková síla ozbrojených sil NATO překročí Rusko.

A pak si bude NATO muset vybrat z několika scénářů, říká Robert Dalsho, vedoucí výzkumný pracovník Ústavu totální obrany a jeden z autorů zprávy.

První: NATO je paralyzováno vnitřními neshodami.

Druhý: NATO si uvědomuje, že v krátkodobém horizontu nemůže nic udělat, systematicky se zbrojí a nastartuje dlouhodobý odstrašující program podobný tomu, který fungoval během studené války.

Třetí: NATO nashromáždí dostatečné síly, aby osvobodilo pobaltské státy a ve vhodnou dobu udeřilo Rusku několik úderů. Zde jsou však vyžadovány záruky, že NATO bude schopno neutralizovat hrozbu, kterou představují ruské jaderné zbraně, což je podle odborníka nepravděpodobné. Na rozdíl od Ruska ani NATO, ani Spojené státy dlouho nemodernizovaly jaderné hlavice a způsoby jejich dodávek.