Jak zdůraznili na ministerstvu, tento případ znovu potvrzuje, že svoboda projevu na Ukrajině už neexistuje.

„Nátlak, vyhrožovaní, provokace speciálních služeb, fyzické násilí a politické procesy — to jsou formáty interakce ukrajinského režimu s novinářskou komunitou," uvádí se v komentáři informačního a tiskového oddělení.

Služba bezpečnosti Ukrajiny (SBU) se snažila naverbovat dopisovatelku ruské agentury RIA Novosti v Litvě Irinu Vysokovičovou, která dorazila do ukrajinského Chersonu na soud s ředitelem portálu RIA Novosti Ukrajina Kirillem Vyšinským.

Vysokovičová uvedla, že u vchodu do soudní síně k ní 1. června přišli lidé v civilu. Stalo se tak poté, co ji jedna žena, kterou nezná, začala veřejně obviňovat z toho, že pracuje pro První baltský kanál, jehož vysílání je v Kyjevě zakázáno.

„Nejdříve mě vyvedli ven s tím, že mě prý zachraňují před rozvášněnými ukrajinskými patrioty, pak mě posadili do auta a řekli, že jsou příslušníci SBU a že jedeme do jejich služebny (…)," řekla novinářka.

Po několika hodinách tohoto rozhovoru, který nebyl formálně zaznamenán, novinářku přinutili podepsat prohlášení o spolupráci s SBU a sdělovat informace o zaměstnancích agentury RIA Novosti.

Vysokovičovou propustili a ta se mohla vrátit do Litvy, avšak kvůli zadržení, které ani nebylo náležitě zadokumentováno, nemohla splnit svůj redakční úkol a informovat o soudu s Vyšinským.

Generální ředitel MIA Rossija Segodnja Dmitrij Kiselev nazval akce ukrajinských speciálních služeb dalším kyjevským příkladem pohrdání novinářskou profesí. Zástupce šéfredaktora Dmitrij Gornostajev vyzval novináře a mezinárodní společenství, aby podpořili Vysokovičovou.

V ruské státní dumě uvedli, že Rusko je schopné chránit své novináře.

K tomuto incidentu došlo několik dní po operaci Služby bezpečnosti Ukrajiny s novinářem Babčenkem, který byl údajně zastřelen v Kyjevě, následující den bylo oznámeno, že atentát byl zinscenován. Pročež řada evropských států a novinářských organizací vyjádřila rozčarování nad akcemi Kyjeva a odsoudila je.