Jako první se začal holit

Prvním z ruských carů, kdo chodil často oholený, byl Fjodor Romanov. Petr udělal z dobrovolné záležitosti pravidlo. Výjimka se týkala pouze kněží, mnichů a rolníků.

Přivezl tabák

Tabák znali a kouřili u dvora již v době jeho dědečka Michaila Romanova.

Menšikov byl vlastní bratr Petra

Mýtus o příbuznosti existuje a je dost rozšířený. Věkový rozdíl chlapců je asi půl roku. (Menšikov je mladší). Ale jsou tu nuance. Za prvé — Petrův otec, car Alexej Michajlovič, každý den několik hodin stál na církevních mších a byl to velmi nábožný člověk. Proto by bylo dost divné, kdyby během svého zákonného manželství byl ženě nevěrný. Předpokládat, že Petr a Alexandr mají stejnou matku a otce, vůbec není možné: je mezi nimi rozdíl asi půl roku (Menšikov je mladší).

Menšikov byl dobrým přítelem a jedním z mála lidí, kteří od samého počátku věřili snad ve všechny, i ty nejvíce ambiciózní, Petrovy ideje.

Cara vyměnili

Jakmile Petr Alexejevič začal jezdit do Německé slobody (asi v roce 1689, když mu bylo 17 let), po Moskvě se začaly šířit řeči: cara vyměnili. Ti, kteří pověsti rozšiřovali, se dělili na dva tábory. První tvrdili, že jeho otcem je údajně Franz Lefort (ačkoliv je mezi nimi rozdíl pouze 16 let). Ale „příliš se přátelí". A Lefort dostal nejdříve hodnost admirála a potom stál v čele Velkého velvyslanectví, které se vydalo do Evropy.

Druhá zpráva tvrdila, že Petra vyměnili už v kolébce. Údajně jeho matka Natalja Naryškinová ve skutečnosti porodila holčičku, ale bála se, že se bude Alexej Michajlovič zlobit, jestliže nebude následník, a vyměnila holčičku za chlapečka z Německé slobody.

Tyto řeči samozřejmě nemají s realitou nic společného a objevily se pouze proto, že Petr skutečně dobře komunikoval s Němci a „vytvářel okno do Evropy".

Zavedl řádnou armádu

Sám Petr I. v manifestu z roku 1716, při němž byly uveřejněny jeho Vojenské stanovy, zdůraznil, že ne on, ale jeho otec Alexej Michajlovič začal v roce 1647 „používat řádnou armádu".

Petra otrávili

Sovětský a ruský spisovatel Julian Semjonov ve svých pracích uváděl, že Petr zemřel brzy poté, kdy se přejedl, a nevyloučil, že car mohl být otráven. Historik Nikolaj Pavlenko uváděl, že takový vývoj událostí je možný.

První řeči o násilné smrti prvního ruského cara se objevily téměř hned v den jeho smrti (28. ledna 1725). Jde o to, že Petr zemřel doslova během týdne.

Za oficiálnější je považována verze spisovatele Feofana Prokopoviče. Podle ní Petr zemřel následkem onemocnění ledvin, které způsobilo neprůchodnost moči.

Kateřina I. byla poslední Petrovou láskou

Tento mýtus je rozšířen především mezi současnými školáky a je podporován některými učiteli dějepisu.
Petr byl oficiálně dvakrát ženatý. První manželku, Jevdokii Lopuchinovou, poslal do kláštera. A s druhou, Martou Skavronskou (Kateřinou I.), žil až do smrti. Kromě těchto dvou žen měl však spoustu milenek.

Za poslední z nich je považována Maria Kantěmirová, dcera moldavského vládce, knížete Dmitrije Konstantinoviče, který uprchl s celou rodinou do Ruska. Maria na rozdíl od většiny dam carova srdce je popisována jako křehká vzdělaná dívka, která tíhla k exaktním vědám.