„Neuznali jsme Krym za součást Ruska. Kdybychom to udělali, znamenalo by to, že podporujeme nezávislost Kosova. Ale posuďte sami. Kdo ze stálých členů Rady bezpečnosti OSN podporuje naši územní celistvost? Rusko. Můžeme se střelit do nohy?," řekl Vučić.

Připomenul rovněž, že v roce 2014 nepodpořil Bělehrad sankce proti Moskvě, i když jasně prohlásil své evropské ambice. Přitom kdyby už bylo Srbsko v té době součástí Evropské unie, muselo by splnit všechny závazky v jednotné zahraniční politice. V souvislosti s tím vyjádřil prezident naději na to, že za pět až šest let se vztahy s Ruskem úplně změní.

Vučić kromě toho prohlásil, že evropská integrace Bělehradu a dobré vztahy s Moskvou se navzájem neodporují.

„Žádné rozpory nejsou. Francouzský prezident řekl to samé, že Rusko je přátelská země. Ze své strany chceme upevnit tradiční styky s Ruskem, naši obchodní spolupráci. Z hlediska vojenského se přidržujeme neutrality. Jsme ale přirozeně na evropské cestě. Prohlašuji to jak v Bruselu, tak i ve Washingtonu a v Moskvě, Vladimir Putin neřekl nikdy nic proti našim evropským ambicím," uzavřel srbský prezident.

Krym se stal ruským regionem podle výsledků referenda uspořádaného po státním převratu na Ukrajině. Pro nové sjednocení s Ruskem hlasovalo 96,77 % voličů Republiky Krymu a 95,6 % obyvatel města Sevastopolu.