Ukrajina čítající v roce 1989 52 milionů obyvatel se svou rozlohou a počtem obyvatel blížila Francii. Vyráběla přitom téměř dvakrát více ropy na jednoho obyvatele než Francie, zemního plynu až desetinásobně více.
Pro porovnání uvedeme, že v roce 2017 vytěžila Ukrajina 34 milionů tun uhlí a vyrobila 21 milionů tun oceli.
„Když ale Francie byla a zůstala silným státem, pak ukazatelé ukrajinského průmyslu, stejně jako různých dalších hospodářských odvětví, stále klesají," dodal Leonkov.
Všechny ukrajinské podniky, včetně vysoce technologických, dnes spějí k tomu, že dřív nebo později budou zavřeny, poznamenal analytik.
„Dá se vyjmenovat obrovský počet podniků, jež přestaly existovat, a také těch, které jsou dnes na pokraji. Jediným příznakem toho, že mohly existovat dlouhou dobu, byly jejich styky s Ruskem. Ale v letech 2013-2014 začaly tyto styky rušit, dnes z nich nezbylo téměř nic," řekl Leonkov.
Cena evropské volby
Podle názoru experta, abychom pochopili, jak si EU představuje Ukrajinu v budoucnu, máme si všimnout toho, co se stalo s východoevropskými státy, jež vstoupily do Unie.
Česká společnost Škoda například existuje dodnes, avšak byla odkoupena německým automobilovým koncernem Volkswagen, dnes je jednou z jeho značek v dolním cenovém segmentu, připomněl expert.
Jiné státy, jako třeba Bulharsko a Rumunsko, měly méně štěstí, zůstaly bez průmyslu, který by dokázal konkurovat ostatním evropským zemím. A z těchto států jsou nakonec svého druhu „dotační podniky", vysvětlil analytik.
Stejně to bylo s pobaltskými státy, které vyráběly vlastní vlaky, auta a radioelektroniku. Nyní jsou členy EU a vydělávají ve sféře služeb obyvatelstvu, dodal.
Některé státy východní Evropy jsou dnes spravovány zvenčí, tvrdí expert. Podle jeho názoru to čeká v nejbližší budoucnosti také Ukrajinu.
„Mocnou a ekonomicky vyspělou zemi nikdo nepotřebuje," shrnul Leonkov.