Minulý červenec francouzský energetický gigant Total uzavřel dohodu o rozvoji 11. fáze největšího plynového naleziště na světě Jižní Párs. Projekt v hodnotě 4,8 miliardy dolarů se stal možným pouze díky podpisu tzv. jaderné dohody mezi šesti velmocemi a Íránem v roce 2015. Poté, co prezident Donald Trump 8. května od této dohody odstoupil, je tato investice ohrožena.

Pokud se francouzské společnosti nepodaří vyjednat výjimku z amerických sankcí, její 50,1% podíl může získat čínský státní podnik CNPC, který již teď vlastní 30% podíl v projektu, varoval íránský ministr ropného průmyslu Bížan Zangáne.

„Total má 60 dní, aby jednala s americkou administrativou, stejně tak i francouzská vláda může využít těchto 60 dní k jednání s americkou administrativou, aby Total zůstala v Íránu," prohlásil Zangáne, kterého cituje list The Financial Times. Pokud dohoda nebude nalezena, Total nahradí Čína, dodal ministr.

Odborník přes sankce právní firmy Miller and Chevalier Timothy O'Toole řekl v rozhovoru s The Financial Times, že čínské společnosti jako CNPC se nebojí sankcí kvůli tomu, že nevěří v jejich účinné vynucování ze strany USA a taky proto, že na rozdíl od evropských firem jsou méně spojené s USA obecně a s americkým finančním systémem konkrétně.

Americký prezident Donald Trump opakovaně označoval jadernou dohodu s Íránem za tu nejhorší v dějinách. Současná americká administrativa obviňuje Írán z destabilizace Blízkého východu prostřednictvím financování ozbrojených skupin a rozvojem balistických raket. Teherán rovněž viní Washington z financování ozbrojenců a porušování suverenity zemí v regionu.

Mezitím čínský prezident Si Ťin-pching v pondělí pozval svůj íránský protějšek Hasana Rúháního do města Čching-tao na účast na summitu Šanghajské organizace spolupráce, jejímiž členy jsou rovněž Rusko, Indie, Pákistán a středoasijské republiky, který se bude konat příští měsíc.

Očekává se, že Čína zvýší své investice do ropných a plynových projektů v Íránu, aby uspokojila svou rostoucí poptávku po uhlovodících.