V době, kdy je v médiích neustále předhazováno jako volí vzdělaní lidé, jaký mají názor politické, vědecké a jiné elity, není špatné se podívat do minulosti. Třeba té nacistické.

Jak uvedl portál Eurozprávy, ale jak jde dohledat nejen v historické literatuře o Norimberském procesu, ale i na zahraničních portálech, tak jedním z cílů vyšetřovatelů nacistických zločinů, byla snaha zjistit, jakou mají inteligenci představitelé Třetí říše. Výsledky jim a nejen jim, ale také soudcům vyrazili dech. Průměrná inteligence obžalovaných dosahovala 128 bodů, přičemž průměr v populaci se pohybuje kolem sto. Dokonce i Julius Streicher, který měl ze všech „nejnižší inteligenci“ dosáhl 106 bodů. Hitler a Goebbels spáchali sebevraždu, takže v jejich případě je možné jen dedukovat, ale podle Anatoly Karpina se IQ Hitlera pohybovalo kolem 125 bodů, což také vysoce přesahuje průměr populace.

Co se týče vzdělání, tak nejnižší měl právě Adolf Hitler. Nejvyšší Hjalmar Schacht, ale také Joseph Goebbels či Hans Frank. Přičemž někteří jako otec nacismu Alfred Rosenberg měli vystudovánu více než jednu vysokou školu. Dokonce i zakladatel antisemitského plátku Der Stürmer Julius Streicher, který byl v žebříčku inteligence nacistů na posledním místě, měl vysokoškolské vzdělání a působil jako učitel.

Jde říci a oprávněně, že nacistické špičky nejen převyšovaly většinu společnosti svým vzděláním, ale také inteligencí, zatímco tesař Johann Georg Elserbyl obyčejný truhlář, který nepochopil, že Německo vedou „elity“ a chtěl spáchat atentát na Hitlera na což doplatil svým životem. A zatímco dnes je Georg Elser hrdinou, tak nacistické špičky jsou špatným svědomím lidstva. Ty nacistické špičky, které měly vše, co je dnes obdivováno. Vzdělání, inteligenci, tah na bránu, neotřelé myšlenky, snahu zničit tradiční společnost založenou na anticko-židovsko-křesťanských kořenech.

Mimochodem hnutí Bílá Růže vedené Sophii Schollovoua jejím bratrem Hansem, poukazující na zrůdnost nacistického režimu, bylo mezi německými vysokoškoláky ojedinělé. Většina vysokoškoláků stála, ať ze strachu, anebo přesvědčení, za politikou Třetí říše. Píši většina, protože i mimo hnutí se sem a tam našly výjimky, jako třeba v pokoutnýchjazzových a swingových setkáních, ale v tom případě by musel být odpůrcem nacismu i Hitler, který rád sledoval americké westerny. Skutečný odpor však mezi vysokoškoláky a vzdělanými lidmi proti nacismu neexistoval. Největší odpor proti nacismu a jeho praktikám vyvolali katolíciběhem nacistického programu T4 po kázání biskupa Clementa von Galenaproti praktikám nacistického režim, kdy měli být vyvražděni mentálně a fyzicky postižení občané. Sám Winston Churchill, se o Gallenovi, poté, co je jeho kázaní dostaly na Západ, vyjádřil; Netušil jsem, že existují i takoví Němci....

Vím, a je mi jasné, že to, co jsem uvedl vyvolá nesouhlasné reakce. Dnešní elity jsou přeci humanistické a jde jim o společnost. Bohužel, nacistické elity se také oháněly humanismem a společností. Dokonce jako dnešní elity prosazovaly sekulární společnost, enviromentální společnost a šlo jim o blaho společnosti. Principy stejné – změna společnosti. Metody jiné. Jedni prosazovali násilnou změnu, druzí prosazují postupnou změnu. Jedni prosazovali mono – etnickou společnost, druzí prosazují multi-etnickou společnost. Jedni prosazovali nadřazenost své kultury, druzí svou kulturu potlačují pro prosazení jiných kultur. Jedni nepopírali, že nejsou demokraté, druzí se ohání demokracií.

A pokud Vám v tom něco chybí, tak je to člověk, z kterého obě skupiny udělali voliče, který volí špatně anebo dobře, ale ani jedna skupina se nezeptá, proč tak volí. Nehodí se to, proto nacisté a komunisté zrušili de facto volby a současné elity nechtějí volby respektovat, jako v Maďarskuči USA, a proto protestují proti volbě těch, kteří jim nevyhovují a snaží se udělat „negramoty“z těch, co podle nich volili špatně.

Možná, kdyby ty evropské elity v přestrojení přišly mezi voliče, tak by se dozvěděly, že voliče netrápí emise, ale například imigrace z islámských zemí. Jenomže to se nestane. Jako se to nestalo, když průvod žen přišel k branám Versailles, že nemají na chleba a Marie Antoinetta odpověděla „Proč nejedí koláče“, přestože tuto větu asi nikdy nevyslovila, ale ukazuje to na to, jaké povědomí mají elity o životě