Podle Istanbulské smlouvy máme odvrhnout "genderové" stereotypy (například že se holčičky mají učit vařit a kluci bojovat). Zajímavý názor, jehož výsledkem je, že naše ženy nebudou umět vařit a naši muži je nedokáží ochránit. Myslíte si dámy, že toto je to pravé? Opravdu to tak chcete? Moje babička i maminka, blahé paměti věděly dobře, že se bojovník potřebuje najíst, aby byl na něj spoleh.

Tak nějak mi to připomíná dávnou diskuzi ve slovenském parlamentu o potratech, kde nediskutovala jediná žena. Neměl by si každý svobodně vybrat, jakému stereotypu dává přednost?

Musím říci, že po absolvování semináře na téma Istanbulské smlouvy jsem odcházel s pocitem hlubokého vděku a svoje (dávno minulé) mládí, kdy se o můj gender nestaraly žádné agentury ani aktivisté. Moje přítelkyně to tenkrát (pokud si pamatuji) zvládaly docela dobře i bez instrukcí z EU.

Jsem snad jediný, kdo si myslí, že z nás EU postupně dělá nesvéprávné idioty?